Premier League - preview 34. kola

V sobotu si Chelsea mohla užít oslavy postupu do finále FA Cupu, hned v úterý ji však čeká další těžká šichta, když v rámci dohrávky 34. kola Premier League na svém stánku přivítá Southampton. K jistotě titulu Blues zbývá získat 15 ligových bodů, svěřenci Antonia Conteho tak jistě doufají, že se jim v úterý z tohoto krajíce podaří ukrojit další tři dílčí kousky.

Duben přinesl zatím první opravdová zaváhání vedoucího celku tabulky, který si tak cestu za titulem mírně řečeno zdramatizoval. Hned na úvod měsíce přišla šokující porážka na Stamford Bridge s Crystal Palace, po níž se sice Blues zmátořili a přemohli postupně Manchester City a Bournemouth, ovšem následně doslova vyhořeli na Old Trafford, když ani jednou netrefili prostor mezi třemi tyčemi. V kombinaci se stoprocentním Tottenhamem se tak náskok deseti bodů smrsknul již na pouhé body čtyři. Náladu si tak parta okolo Davida Luize zlepšila právě ve zmíněném FA Cupu, kde o víkendu ve Wembley přemohla právě svého nejbližšího ligového pronásledovatele.

Naproti tomu Southampton v minulém kole prohrál poprvé po třech zápasech, kdy na domácím hřišti díky třem brankám v druhé půli podlehl Manchesteru City. Předtím však svěřenci Clauda Puela získali 7 bodů z 9 možných za remízu s Bournemouthem a výhry s Crystal Palace a West Bromwichem. Chelsea tudíž rozhodně nečeká žádná procházka růžovou zahradou.

Vedoucí celek tabulky v poslední době trápí trochu propustnější defenziva - tým ze Stamford Bridge totiž inkasoval v každém z posledních 10 ligových zápasů, na což v západním Londýně nejsou úplně zvyklí. Se Southamptonem se navíc Blues na vlastním stánku příliš nedaří, když zde vyhráli jen 3 z posledních 8 zápasů v Premier League - a v minulé sezóně zde dokonce zaznamenali šokující porážku 1:3.

Domácímu celku by se do sestavy mohl vrátit Gary Cahill, který se již zotavil ze své nemoci a v neděli a pondělí normálně trénoval se zbytkem týmu. V základní sestavě se pravděpodobně objeví také duo Costa - Hazard, které Antonio Conte v sobotu zařadil překvapivě jen na lavičku náhradníků. Southamptonu se vrací Oriol Romeu, který si již odpykal svůj dvouzápasový karetní trest. Chybět však bude Sam McQueen, stejně tak i Matt Targett a Charlie Austin.

Je to přesně půl roku, kdy Manchester United naposled poznal hořkost ligové porážky. Potupný debakl 0:4 od Chelsea nenapovídal tomu, že by Red Devils měli vzápětí rozjet jednu z nejdelších neporazitelných sérií v dějinách Premier League. Kór, když začala neméně ostudnou domácí remízou s Burnley. A nyní se svěřenci Josého Mourinha k tomuto soupeři vrací v touze svou šňůru prodloužit a vykřesat šanci na umístění v top čtyřce.

Byť ještě existuje matematická šance, titul už je pro Mourinhův tým čirá utopie. Proto své svěřence soustřeďuje na účast v příštím ročníku Ligy mistrů, která letos United unikla. Ve čtvrtek se k této metě přiblížili postupem do semifinále Evropské ligy, naději však nevzdávají ani v Premier League, kde jsou velmi blízko čtvrté pozici.

Na tu momentálně ztrácí čtyři body, ale oproti Manchesteru City mají zápas k dobru. Navíc je ve čtvrtek čeká městské derby. Nadějná je vyhlídka dokonce i na třetí pozici, kterou drží s šestibodovým náskokem, ale s dvěma duely navíc Liverpool. Manchester United je navíc po výhře nad Chelsea na koni a snad by je nemuselo extra rozhodit ani zranění Zlatana Ibrahimoviće, jenž proti Blues nenastoupil.

Švédský kanonýr si proti Anderlechtu ošklivě zranil koleno a v letošní sezóně už si nezahraje. Zlé prognózy dokonce hovoří o tom, že si znovu kopne až v roce 2018. Závěr ročníku nestihne ani Marcos Rojo, jenž se připojil k již zraněným Jonesovi, Smallingovi a Matovi.

Manažer Burnley Sean Dyche musí ještě promyslet, zda bude riskovat zdravotní stav Scotta Arfielda a Sama Vokese, jejichž starty jsou značně ohroženy potíži s kolenem, respektive zadním stehenním svalem.

Clarets už každopádně nemají v závěru sezóny příliš starostí. Na pásmo sestupu shlíží s pohodlným osmibodovým odstupem a při velmi solidní domácí formě je nebezpečí pádu do druhé ligy krajně nepravděpodobné. Posledně na Turf Moor udolali Stoke 1:0.

Tentýž výsledek je rovněž jediným úspěchem Burnley v Premier League proti Manchesteru United a je starý téměř osm let. Od té doby se oba týmy setkaly čtyřikrát - dvakrát uspěli ďáblové, dvakrát skončil duel nerozhodně.

To je forma, panečku. Crystal Palace je v posledních týdnech schopen porážet kohokoli v Anglii, jeho forma je ryze pohárová. Jen dva týmy nasbíraly z nedávných zápasů víc bodů než Eagles. Jedním z nich je nicméně Liverpool, který právě svěřence Sama Allardyce přivítá doma na Anfield Road. V osudí je hodně pro oba - Reds touží po Lize mistrů, Palace po jistotě záchrany.

Hned úvodem musíme část článku věnovat absenci Mamadoua Sakha, který je přímým ztělesněním povstání Orlů z popela. Během sedmi zápasů pod jeho velením vyhrálo Crystal Palace pětkrát a čtyřikrát udrželo čisté konto. Během 25 zápasů bez něj vyhráli taktéž pětkrát a s nulou vydrželi jenom dvakrát! Progres až neskutečný. Sakho však v klubu hostuje právě z Liverpoolu, jenž se tak jeho zvířecího výkonu zbaví.

I přesto jde z Crystal Palace strach a pro Liverpool to platí dvojnásob. Zaprvé - Eagles nejsou jenom Sakho, excelentní formu má Wilfired Zaha a moc pozadu nejsou ani Townsend s Bentekem. Zadruhé - Reds jsou letos známí tím, že zvučné soupeře umí přehrát, zatímco s celky ze spodku tabulky ztrácí. No a zatřetí - svěřenci Sama Allardyce si na velké týmy umí vyšlápnout, nedávno přece zdolali Chelsea i Arsenal.

No a když už jsme u toho, Liverpool asi nemá na Anfield Road méně oblíbeného soupeře než právě Crystal Palace. Poslední dvě vzájemná střetnutí sice ovládl Kloppův tým, jenže obě se odehrála v Selhurst Parku. V Liverpoolu naopak dvakrát za sebou překvapivě uspěli Zaha a spol.

Favoritem jsou ale určitě borci od řeky Mersey. Jak jsem zmínil v úvodu, Liverpool má velmi dobrou formu, v lize už sedmkrát v řadě neprohrál a během této doby ztratil pouze čtyři body. Posledně vyhrál i na hřišti houževnatého West Bromwiche.

Liverpool má starosti se složením stoperské dvojice, otazníky totiž visí nad Matipem, Klavanem i Lucasem. Kdyby ani jeden nemohl hrát, šanci by nejspíš dostal teenager Joe Gomez. Mimo hru jsou pořád Jordan Henderson a Adam Lallana. Sam Allardyce, který na Anfield Road z 13 pokusů ani jednou nevyhrál, kromě Sakha nevyužije ani služeb Scotta Danna, Pape Suarého a Connora Wickhama.

Takřka každou sezónu se v jejím závěru dočkáme nějakého toho "great escapu". Loni se jeden takový povedl Sunderlandu, o rok dříve v již legendárním začátku mistrovské pohádky Leicesteru. Nyní by se o něco podobného chtěli pokusit v Middlesbrough, pomyslný nádech ale ne a ne přijít. Jednu z posledních šancí na zvrat mají svěřenci Steva Agnewa na hřišti již téměř zachráněného Bournemouthu.

No, zachráněného... Sám manažer Cherries Eddie Howe se po prohraném dvojzápase s Chelsea a Tottenhamem důrazně prohlásil, že o jistotě udržení v kabině nechce ani slyšet. Sedmibodový padák by sice měl být pět kol před koncem sezóny dostatečně velkorysý, co kdyby se však celky ze dna tabulky takříkajíc "zbláznily"?

A právě Middlesbrough je jedním takovým kandidátem na svěrací kazajku. To by se ale muselo v klubu ze severovýchodu Anglie stát něco naprosto převratného. Útočné kvality Boro jsou totiž tak bídné, že šestá nejlepší defenziva v Premier League stačí jen na předposlední příčku v tabulce. Ztráta na záchranu činí šest bodů a k pozitivnímu myšlení nepomáhá ani vědomí jednoho zápasu k dobru.

Borci z Teesside totiž na vítězství čekají těžko uvěřitelných patnáct utkání a třeba z posledních sedmi duelů dokázali nasbírat ubohé dva body. V pondělí sice s Arsenalem po jednom takovém sahali, předvedeným výkonem si jej ovšem nezasloužili ani omylem a porážka přišla plně po právu.

Ale kdy jindy o naději záchrany zabojovat než právě v tomhle týdnu. Po Bournemouthu se totiž vrátí na opačný cíp Anglie, kde na Riverside Stadium vyzvou zoufalý Sunderland. Nic jiného než šest bodů je při pohledu na následný los uspokojit nemůže.

Na Dean Court by se po devíti týdnech bez fotbalu mohl objevit Callum Chambers, fit jsou po drobných šrámech taky Fabio a Rudy Gestede. Mimo hru tak zůstávají pouze brankář Victor Valdés a Grant Leadbitter. Bournemouth nemůže počítat se smolařem Jackem Wilshere, který svoji pověst věčně raněného podpořil zlomenou nohou. Otazník visí nad dalším záložníkem Danem Goslingem.

Navýšit svůj dvoubodový náskok na sestupové pozice se bude v sobotu odpoledne pokoušet domácí Hull, který na vlastním hřišti přivítá Watford. Ten už má povinnosti pro tuto sezónu víceméně splněné, na kontě má totiž potřebných 40 bodů, což znamená takřka stoprocentní jistotu záchrany.

Tigers v minulém sice chvíli sahali po bodu, nakonec ale ze stadiónu Stoke City odjížděli s prázdnou, když je v druhé půli potopili trefy Crouche a Shaqiriho. Celkově vzato se však domácí mohou pochlubit celkem solidní formou - z posledních 6 ligových duelů totiž dokázali vyhrát hned tři. Případná výhra nad Watfordem by pak znamenala poměrně podstatné přiblížení se vytoužené záchraně.

To Sršňům se v roce 2017 nedařilo, až do poloviny března vyhrály pouze 2 duel z 10 možných. Od té doby ovšem ve čtyřech zápasech zaznamenaly 3 výhry a jakékoliv diskuze o krizi a možném boji o záchranu tak vzaly rychle za své.

Sluší se si připomenout, že Hullu se na vlastním stadiónu pod Marco Silvou daří vskutku mimořádně, když zde zatím ztratili pouhé dva body. Watfordu se ovšem na Tigers obvykle daří, vyhráli jak poslední duel v rámci Premier League, tak i poslední měření sil na KC Stadium, které se odehrálo v dubnu 2013 - o jedinou branku zápasu se tehdy postaral Troy Deeney.

Domácím by se do základní sestavy mohl navrátit Dieumerci Mbokani, který již překonal své zranění a minulý týden už figuroval mezi náhradníky. Do hry ovšem určitě nezasáhne Omar Elabdellaoui, kterého trápí bolesti zad. Watford již může počítat se službami Miguela Britose, který se vrací po odpykání karetního trestu. Totéž se však nedá říct o Craigu Cathcartovi, který stále zůstává na listině zraněných.

Dosti zajímavým by mohl být souboj mezi West Hamem United a hostujícím Evertonem. Vzájemné měření sil těchto soupeřů totiž obvykle přináší pohlednou a ofenzivní podívanou, ve které obvykle padá mnoho branek - pokud se tedy bude hra odvíjet od obvyklého scénáře, mají se fanoušci na London Stadium jistě na co těšit.

Pohled na formu West Hamu však příznivcům tohoto londýnského klubu úsměv na tváři rozhodně nevykouzlí. Kladiváři sice před čtrnácti dny zvládli důležitý souboj se Swansea, kterou udolali nejtěsnějším možným rozdílem, ovšem celkově vzato výsledky rozhodně neodpovídají ambicím, které tento celek má. Minulý týden je o výhru připravil až v nastaveném čase Borini, který tak zapříčinil, že z posledních 9 zápasů West Ham vyhrál jen jeden jediný.

To Everton je na tom přesně naopak - a kdybychom si odmysleli dva nevýrazné výkony nejprve na půdě Tottenhamu a následně v derby s Liverpoolem, byla by forma tohoto celku přímo skvostná. I navzdory těmto dvěma porážkám se ale parta Ronalda Koemana může pochlubit parádní bilancí 6 výher, 2 remíz a 2 proher z posledních 10 ligových utkání.

Karamelky by navíc jen těžko hledali oblíbenější venkovní utkání - na půdě West Hamu jsou totiž už 8 zápasů v Premier League neporaženi, když hned šestkrát vyhráli a dvakrát remizovali. Celkově pak domácí zvítězili jen v 7 z posledních 48 ligových zápasů-

Kladiváři budou možná postrádat Andyho Carrolla, kterého trápí drobné svalové zranění. Oproti tomu se vrací Winston Reid, naopak mimo zůstávají Sam Byram a Mark Noble, kteří si odpykávají karetní tresty.

Everton nemůže využít služeb Ennera Valencii, který v klubu hostuje právě z West Hamu, kvůli čemu tedy jeho start zakazují regule soutěže. Absentovat dále bude i James McCarthy a Muhamed Bešič.

Na konci dubna už prakticky každý zápas týmů ze dna tabulky získává přízvisko "must win". Obzvlášť, když utkání předtím vítězství nepřineslo. Ani to předtím. A ani to předtím. Takhle by to dalo pokračovat ještě třikrát a vyjde nám současná Swansea. Labutě se i přes progres pod Paulem Clementem potápí do pásma sestupu a v duelu se Stoke už bezpodmínečně musí zvednout hlavy nad hladinu.

Sobotní bitva nyní nabývá důležitosti srovnatelné s finále play-off Championship z května 2011. Tehdy se totiž velšský klub stal členem elitní společnosti Premier League a vydrželo mu to dodnes. No a dnes je na pomezí návratu zpátky do druhé ligy.

Vinou zisku jediného bodu z minulých šesti klání se Swansea opět propadla na osmnáctou příčku pod Hull, na nějž nyní ztrácí dva body. Na lepší časy by se mohlo blýskat i proto, že nejbližší protivník Stoke City venku neskóroval už dlouhých 506 minut.

Svěřence Marka Hughese však tato skutečnost příliš trápit nemusí. Doma je to totiž docela jiná káva, na bet365 se většina ochozů radovala z gólů devět utkání v řadě a z posledních pěti se Stoke radovalo hned třikrát dokonce z vítězství. To sice není relevantní ve vztahu k dnešnímu duelu, ale obecně to ke štěstí stačí.

K posvátné hranici 40 bodů už totiž Potters schází jediný bod - a i kdyby všechna klání až do konce ročníku prohráli, je téměř nemožné, aby Premier League opustili. Mnohem pravděpodobnější je posun do horní poloviny tabulky, která je nyní vzdálená taktéž jeden bod.

Zpátky ale k ryze aktuálnímu dění. Swansea je mírným favoritem, a to nejen z hlediska výše zmíněného. Do karet jí hraje i to, že z pěti duelů v Premier League na v jižním Walesu prohrála se Stoke jedinkrát, zatímco třikrát brala všechny body.

Zápas se netýká kapitána domácích Jacka Corka, který laboruje se zraněným kotníkem. Mimo hru je i Wayne Routledge, zatímco nad startem Fernanda Llorenteho visí drobný otazník. Stoke nemůže počítat s Affelayem a Irelandem, naopak Joe Allen a Glenn Whelan se po zdravotních trablích hlásí o šanci.