Premier League - preview 27. kola

Mohlo jít klidně o poslední kapku, místo toho šlo nakonec spíše o stimul - nakopnutí k nejdominantnějšímu výsledku sezony. Manchester United v týdnu po 28 minutách prohrával s Midtjyllandem a vypadal být zralý na senzační vyřazení, ve finále však zvítězil jasně 5:1 a půjde tak - na rozdíl od Arsenalu - do nedělního šlágru značně povzbuzen...

V tuhle chvíli je samozřejmě velkou neznámou, nakolik šlo o náznak něčeho trvalého. I vzhledem k povaze obratu, který zařizoval na poslední chvíli debutující Marcus Rashford, by zřejmě nikoho nepřekvapilo, kdyby šlo pouze o ojedinělý záchvěv.

Manažer United Louis Van Gaal na druhou stranu jeden takový zápas bezesporu potřeboval jako sůl. Red Devils, kteří se nyní mohou v Evropské lize těšit na derby s Liverpoolem, pod jeho vedením ofenzivně tápali a v lize naposledy senzačně prohráli na Sunderlandu.

Ve výsledku takto mohou na Ligu mistrů ročníku 2016/17 de facto zapomenout; ztráta šesti bodů na Manchester City se s přihlédnutím k okolnostem jeví být prakticky nedostižná.

Naopak Arsenal, ten hraje o všechno. Přes Barcelonu v Champions League postoupí už jen zázrakem, a tak mu nezbývá než doufat, že ho domácí prohra 0:2 neobere o psychologickou výhodu, kterou mu pár dnů předtím darovalo v závěrečné chvíli urvané vítězství nad vedoucím Leicesterem.

Co rovněž dává Gunners výhodu, tentokrát relativní, to je dlouhý seznam soupeřových marodů. Manchester v týdnu postrádal neuvěřitelné množství 14 hráčů, toto číslo by se však pro víkendový šlágr mělo přeci jen zmenšit. Van Gaalův lékařský tým si pěkně zblízka prohlédne Martiala, De Geu i Smallinga, a dalo by se považovat za nehoráznou smůlu, kdyby ani jeden z nich nebyl připraven hrát.

Samozřejmě, jakkoliv zraněními decimovaný Manchester United je, pořád se může opřít o pevnost zvanou Old Trafford, která ho proti Arsenalu podpírá v dobrém i zlém už celou jednu dekádu. Kanonýři naposledy v Divadle snů triumfovali přesně před 10 lety díky jediné trefě Adebayora.

Arsenal se teď toto dlouhé prokletí bude pokoušet zlomit i bez Santiho Cazorly nebo Jacka Wilsherea, čerstvě potom mezi lazary upadl Alex Oxlade-Chamberlain. Gabriel stále není plně v pořádku, ale teoreticky by se zapojit mohl.

Danny Welbeck před týdnem v poslední vteřině rozhodoval proti Leicesteru, může být talismanem i proti klubu, který ho vychoval? Jak se jemu i ostatním vede, to můžete sami sledovat od 15:05 našeho času.

Rozjetý Tottenham potřebuje odpovědět na sobotní pozdní trefu Ulloy a Swansea by měl být týmem k tomu stvořeným. Francesco Guidolin sice musel před dvěma týdny protrpět svou první porážku, nicméně předchozí měsíc ukázal, že tak jednoduché to pro domácí zase nebude.

"Možná je pravda, že pro fanoušky je důležitější Premier League než Evropská liga, ale my musíme ukázat úctu k oběma soutěžím. Myslím, že máme kvalitu i dostatečně široký kádr, abychom to zvládli. Proč upřednostnit jednu z nich? Teď nás čekají tři důležité zápasy v lize, až pak budeme myslet na další kolo v Evropské lize," odpovídá Mauricio Pochettino po jasném postupu přes Fiorentinu do osmifinále, kde je čeká silný Dortmund. Ještě před ním však pojede na půdu pátého West Hamu a v ostře sledovaném derby přivítá Arsenal. Těžký program pro následujících dvanáct dnů načíná proti zklamání sezóny Swansea.

Na papíře se přitom zdá, že vše začne pohodovým úspěchem. V Premier League nikdy se Swans neprohrál, ze sedmadvaceti možných bodů ztratil pouhé čtyři, na White Hart Lane pak stejný počet ztratil dokonce za 17 ligových návštěv velšského celku. Christian Eriksen se zapsal třikrát během posledních tří setkání mezi střelce, přitom i jeho současná forma se třemi zásahy a dvěma asistencemi za pět kol svědčí, že se v neděli bude starat o rozruch. Dopomáhá tak ke skvělé příležitosti současného výběru, jenž v případě vítězství překoná svůj bodový rekord za 27 kol v Premier League, k němuž přispívá i po úvodních strastích Harry Kane, ten od desátého kola skóroval už patnáctkrát a po čtvrteční pauze kvůli zlomenému nosu opět nastoupí na hrotu druhého týmu ligy.

Vlastně by ani nebylo nad čím přemýšlet už před zápasem, pokud by se kormidla Swansea neujal pětinásobný mládežnický reprezentant Itálie ze sedmdesátých let, Francesco Guidolin. Ten byl jmenován manažerem v den domácího úspěchu nad Watfordem, který překvapivě potvrdil při premiéře na půdě Evertonu. I v dalších dvou kláních se díky trefám bývalého hráče Sprus Gylfiho Sigurdssona ujal vedení, nakonec se ovšem musel smiřovat s pouhým bodem. Optimistický únik ze sestupových pozic ale přibrzdil špatný výkon proti Southamptonu.

"Nečekali jsme, že se ocitneme v takové situaci, všichni jsme si však vědomi toho, kde jsme. Minulý zápas byl zklamáním, ale je to jedna porážka z pěti našich zápasů. Vyvíjíme na sebe tlak, víme, že musíme naši hru pozvednout a dostat se znovu na správnou vlnu," komentuje Guidolin, jenž se pokusí vylepšit tristní bilanci osmi bodů proti týmům z lepší poloviny tabulky. Příčina je nasnadě, čtyřiadvacet gólů je druhým nejhorším zápisem v lize, na patnáct trefených tyčí se po konci sezóny nikdo ptát nebude.

Po patnácti dnech pauzy byl jediný otazník nad samotným lodivodem, zánět horních dýchacích cest však měl již překonat a z lavičky tak dirigovat nejsilnější možnou sestavu, jež se pokusí potěšit pamětníky z ligového poháru 1978/79, doposud jediné strůjce vítězství na stadionu Tottenhamu. Dobrá zpráva o možnosti jasného vítězství i bez Harry Kanea jistě dodala další várku sebevědomí domácím, kteří se tentokrát budou muset kromě Vertonghena a Njieho obejít i bez Dembelého a Toma Carrolla.

V Upton Parku na východě Londýna se rýsuje velmi zajímavé setkání. Sam Allardyce se vložil do záchrany Sunderlandu a poprvé od letního exitu se vrátí na stadion, kde strávil čtyři dlouhé roky. West Hamu to však bez něj poměrně šlape, Slaven Bilić spolu s nejzářivější letní posilou Dimitrim Payetem drží Kladiváře v reálném boji o pohárovou Evropu.

West Ham se o nápravu letošní zpackané kvalifikace v Evropské lize může pokusit především díky výtečné konzistenci. Za celou sezónu totiž prohrál v Premier League jen šestkrát - méněkrát byl poražen pouze Leicester, Arsenal a Tottenham. Pak je tu samozřejmě postava úchvatného Dimitriho Payeta, jenž třeba jen v posledních dvou soutěžních zápasech vstřelil tři branky a na dvě přihrál. Naposledy pomohl fenomenálním výkonem postoupit Bilićovu týmu přes Blackburn do čtvrtfinále FA Cupu.

Chorvatský manažer převzal otěže West Hamu loni v létě poté, co Sam Allardyce hrůzostrašně se svým týmem nezvládl závěr ligy. Před rokem přitom Hammers po 26 kolech měli jen o bod méně, než mají nyní. V posledních dvanácti zápasech však zvítězili jenom dvakrát a celkem získali nedůstojných osm bodů.

Dnes se paradoxně zkušený Big Sam snaží pomoci Sunderlandu, aby se právě v poslední třetině sezóny zlepšil a dostal se ze sestupových vod. A ne že by se mu to nedařilo. Už v lednu získal sedm z dvanácti možných bodů a nakopl Mackems ke vzestupu. Díky vítězství nad Manchesterem United zpřed dvou týdnů pak tým ze severu Anglie ztrácí na záchranu jeden jediný bodík.

Velkou posilou pro Black Cats je zcela jistě lednový novic Wahbi Khazri, který během dvou posledních utkání stačil mít prsty ve třech gólech. Jeho post levého křídla je neotřesitelný i proto, že do utkání z různých důvodů nemohou nastoupit Adam Johnson, Duncan Watmore a Jeremain Lens. Naopak Jan Kirchhoff je po problému se stehenním svalem opět k dispozici.

West Ham, který Sunderlandu podlehl naposledy před třemi lety, bude moci využít i Cheikhoua Kouyatého; navzdory tomu, že viděl červenou kartu v pohárovém duelu - úspěšně se proti ní totiž odvolal. Zdravý je konečně Andy Carroll, avšak Diafra Sakho a Winston Reid, kteří se podobně jako Carroll vrátili k tréninku, nebudou riskovat obnovu svých potíží.

Když naposledy Leicester čelil Norwichi, činil tak bez Riyada Mahreze, který si poprvé a doposud jedinkrát v sezoně neodkroutil ani minutu na hřišti. Tehdejší měření sil Foxes s Kanárky totiž následovalo několik matných výkonů alžírské senzace a vysokou prohru 2:5 s Arsenalem...

V tu chvíli, na samém začátku října, se nad úspěchem Leicesteru sotva zdvihala obočí - bylo ještě příliš brzo. Tentokrát už se atmosféra před vzájemným měřením sil obou celků nese v duchu otázky "dokáže to Leicester?".

Minimálně zkušenost s Ligou mistrů se momentálně zdá být jistotou, když Ranieriho parta živí rovnou 12bodový náskok na pátou příčku, jakožto s lídrem tabulky se s ní ovšem musí počítat i do samotného boje o titul.

Od prvního duelu s Norwichem se v Leicesteru nezměnila pouze očekávání, ale i obsazení krajních beků, přičemž Simpson s Fuchsem výrazně přispěli k tomu, že Foxes poslední dobou inkasují méně často a obecně vypadají být solidnější.

Přesně takovou změnu by potom užili i Neilovi Canaries, kteří v minulých šesti kolech pokaždé inkasovali alespoň dvakrát a teprve naposledy konečně utínali ošklivou sérii ještě ošklivějších porážek.

Kuriózně právě pro toto utkání nebude mít Claudio Ranieri k dispozici Dannyho Simpsona, jenž se nechal proti Arsenalu hloupě vyloučit. Debut by si tak mohl odbýt talentovaný Ghaňan Amartey. Zpátky v tréninku je jeho krajan Schlupp, na něhož však patrně bude příliš brzy.

Alex Neil na předzápasové tiskové konferenci prozatím vyloučil návrat beka Wisdoma, zatímco Vadis Odjidja-Ofoe překonal menší problém s kotníkem. Po dvouzápasovém banu se vrací klíčový článek záložní řady Alex Tettey.

Anglickým fotbalovým světem se od začátku sezóny jako uragán řítí Leicester, jenž nejčastěji plní titulky novinových článků na ostrovech. Poslední týdny se k němu však důstojně přidal i Southampton, jenž evidentně přestal umět dostávat góly. Sérii šesti zápasů s nulou se pokusí ukončit Chelsea, která má rovněž dobrou formu - neprohrála už deset ligových utkání v řadě a v FA Cupu před týdnem rozdrtila Manchester City.

Zvučného soupeře bez zvučných opor smetla 5:1 a zopakovala tak výsledek z posledního ligového utkání proti Newcastlu. Mezi oba výprasky se vklínilo ještě úvodní osmifinále Ligy mistrů na hřišti Paris Saint-Germain, které Chelsea prohrála 1:2. Byla to teprve druhá porážka pro Guuse Hiddinka během pětatřiceti klání.

Priority Chelsea v letošní sezóně se upínají právě k FA Cupu, kde už dosáhla na čtvrtfinále, a Lize mistrů, kde se o tutéž metu stále ještě pře. Na Premier League však svěřenci Guuse Hiddinka rozhodně nechtějí zanevřít, o čemž svědčí i výše zmíněná série bez porážky. Fanoušci by rádi viděli Blues v tabulce výš než na dvanácté příčce - ideálně tak, aby i podvacáté v řadě skončili do šestého místa.

Právě tuhle pozici nyní okupuje sedm bodů vzdálený Southampton, který má fantastickou formu. Z posledních šesti zápasů ztratil pouhé dva body a ve všech udržel čisté konto! Nejvíce se mluví o Fraseru Forsterovi, jenž se vrátil do branky po dlouhém zranění a ani jednou nepustil balón za svá záda.

Nutno však podotknout, že hlavní roli hrál anglický brankář pouze v duelu s Arsenalem, kdy předvedl naprosto úžasný výkon a pochytal všech deset střel Gunners. Ve zbylých pěti kláních totiž musel zasahovat dohromady pouze šestkrát. Velký podíl na zlepšení tak mají i defenzivní hráči v čele se stoperem Virgilem van Dijkem.

O výsledku by mohla rozhodnout jejich konfrontace s Diegem Costou. Brazilský rodák pod Hiddinkem pookřál a ve dvanácti zápasech dal devět gólů. Naštěstí pro Chelsea, jelikož Radamel Falcao i Alex Pato jsou stále mimo hru. Riskovat nebude ani John Terry, jenž finišuje v léčbě stehenního svalu a na úterní zápas s Norwichem by mohl být připraven.

Southampton stále postrádá záložníka Victora Wanyamu, který si odpykává druhý duel z pětizápasového trestu. Florin Gardos a Jay Rodriguez se vrátili k tréninku, ale návrat jim ještě pár týdnů zabere. Nemohou tak Saints pomoct navázat na šokující výhru 3:1 ze Stamford Bridge.

Stoke City sice neoplývá žádnou skvostnou formou, přesto dokázal vyrovnat loňský rekord v počtu získaných bodů během šestadvaceti kol. To optimistickým fanouškům Aston Villy pomáhá jen loňské obdobné trápení Leicesteru, předminulý víkend ovšem ukázal, že udržení se v lize je zřejmě nesplnitelným snem.

Nejde ani tak o ránu v podobě nejhorší domácí porážky v rámci Premier League, výkon hráčů totiž klidně mohl žádat drtivější dopad, ať už kvůli pramalé bojovnosti či špatné přípravě od Rémiho Gardeho. Ten v jednom prohlášení přiznává, že už po čtvrthodině nechápal dění na hřišti, v druhém si pak stýská nad nemožným výběrem z jiných hráčů. Přestupová politika v zimním přestupovém okně ho přitom už začátkem měsíce dohnala k myšlenkám o brzkém odchodu z týmu. Ekces Lescotta na twitteru, kam v den debaklu umístil fotku mercedesu v hodnotě čtyř milionů korun, navázal na nedávné nepřívětivé prohlášení Okoreho a fanoušci Villans vlastně neví, kam svůj hněv mají obracet - vedení, manažer i samotní hráči jim totiž týden co týden servírují jeden důvod za druhým.

Stále je však pravdou, že v předešlých šesti kolech získala Villa osm bodů, tedy tolik co za prvních dvacet zápasů, třikrát udržela čisté konto a v bezbrankovém duelu na půdě dalšího lokálního rivala, West Bromwiche, rozhodně působila dojmem, že hrát fotbal ještě úplně nezapomněla. Britannia Stadium navíc dokázala za tři roky vykrást hned dvakrát, pokud tak chce alespoň lehce upravit tragickou bilanci tří bodů z dvanácti ligových výjezdů, zde má nabídku, která se neodmítá.

Potters stihli v roce 2016 vypadnout z obou domácích pohárů a během sedmi kol získat pouhých sedm bodů, i nadále ovšem okupují slušnou desátou příčku. Před týdenní přestávkou totiž konečně dokázali skórovat a ukončili sérii tří porážek 0:3. Skóre přitom načínal lednový přírůstek Gianelli Imbula, záložník, který přes vcelku časté vyžití na hřišti, čekal na ligovou branku od září 2014. Právě impotence v koncovce táhne Stoke do nezajímavého středu, s jedenácti zápasy bez vstřeleného gólu je na tom stejně jako zatím sestupující Newcastle a Aston Villa.

Z posledních pěti setkání však dokázal momentálně poslední celek ligy porazit hned čtyřikrát, dvě po sobě jdoucí porážky před vlastními fanoušky pak nezažili více jak jedno století, Mark Hughes je tak i díky náladě uvnitř obou mužstev tím, kdo na hřiště přivede jasného favorita. Tentokrát pak může počítat i s Markem Arnautovićem a šanci nastoupit mají po drobných zranění i Muniesa s Bardsleym. Na druhé straně může Garde počítat s Agbonlahorem a po čtyřech zápasech i s Rudym Gestedem.

V sedmadvacátém kole Premier League dojde i na další vzájemný souboj nováčků. Absolutní zelenáči z Bournemouthu, kteří si poměrně sympatickým způsobem užívají vůbec první zkušenost s elitní soutěží, jedou napravit svoji tragickou formu na okraj Londýna. Watford naopak s bojem o udržení nemá pranic společného, to už spíš cílí na pohárovou Evropu.

Na sedmou příčku, která jako poslední nabízí teoretickou šanci na účast v příštím ročníku Evropské ligy, totiž Hornets ztrácí jenom čtyři body. Pokud se svěřencům Quiqueho Sáncheze Florese skutečně podaří toto manko do května smazat, bude to z velké pravděpodobnosti zásluha útočné dvojice Odion Ighalo - Troy Deeney.

Forvardi Watfordu mají od začátku sezóny výbornou formu, především pak nigerijský střelec je k nezastavení. Nasázel už 14 gólů, a má tak na starost téměř polovinu ze všech 29 ligových branek Sršňů. Kapitán Deeney pak vstřelil osm branek, včetně dvou v posledním a vítězném duelu na půdě Crystal Palace. Zbylí střelci nepřekročili v této statistice jedničku.

To Bournemouth svého dvorního kanonýra postrádá už od září. Callum Wilson vlétl do Premier League jako vítr a v prvních šesti utkáních se pětkrát gólově prosadil. V sedmém se zranil a už pět měsíců leží na marodce. Přesto je pořád nejlepším ligovým střelcem Cherries, za ním je hned pět hráčů se třemi góly - včetně lednové posily Benika Afobeho, který má největší šanci krajana nahradit.

V posledních týdnech mají každopádně hráči Eddieho Howea velké problémy. Prohráli všechny tři soutěžní utkání, do kterých od 7. února nastoupili; a co hůř, všechny na domácí půdě. O to zajímavější je skutečnost, že venku se Bournemouthu naopak nebývale daří. V novém roce na soupeřových stadionech v lize ani poháru ještě neprohrál, naopak z pěti utkání hned třikrát zvítězil. Watford tak rozhodně musí být dokonale připraven.

Odvetu za říjnovou remízu 1:1 z Goldsands nestihne José Jurado, který se trápí s lýtkem. Naopak Miguel Britos je fit. Totéž platí i o kapitánovi hostí Tommym Elphickovi, jenž od září nehrál ligové klání. Oba dva stopeři se však zapojili do pohárových duelů minulý víkend, takže jsou svým týmům k dispozici. To možná neplatí o útočníkovi Cherries Lewisovi Grabbanovi, jenž laboruje s tříslem.

Nejhorší ligová forma od vánočních svátků trýzní Crystal Palace, záplatu však zatím úspěšně hledá v FA Cupu. V něm už po bídných výkonech skončil West Bromwich, který se kvůli své destruktivní taktice potýká s problémy v ofenzívě. Na Hawthrons se přitom návštěvník z Londýna umí vytáhnout, od prvního setkání v Premier League tu prohrál pouze jedinkrát.

Na začátku listopadu 2013 se zdálo, že se Eagles mezi elitou moc dlouho neohřejí, prohra v Midlands byla jejich devátou za deset kol, nakonec však skončili jen těsně za první polovinou tabulky, kterou rok poté sami zakončovali. V ostatních šesti výjezdech tu hned třikrát slavili vítězství a velmi rádi by takovou bilanci ještě vylepšili. Od 19. prosince totiž uhráli pouhé tři body, po pěti kolech bez vstřeleného gólu skórovali v dalších čtyřech vždy jedinkrát, a to se z celkových 27 branek hned o osm postarali obránci.

Podstatně radši se tak baví o bojích v FA Cupu, po vyřazení Southamptonu, Stoke City a čerstvě i Tottenamu se teprve ve čtvrtfinále mohou těšit na druholigový Reading. Právě ten přitom vyřadil právě West Brom, když na gól z úvodu druhé půle zareagoval hned třemi zásahy a ukončil tak utrápenou pouť celku, jenž přes Bristol City a Peterborough postoupil až po opakovaných zápasech, v nichž zdaleka neukázal svou ligovou příslušnost.

Současnou výsledkovou krizi tak Baggies opět prohloubili, za jedenáct soutěžních zápasů uspěli pouze dvakrát. Po dramatickém závěru se Stoke na začátku roku získali optimismus předminulý víkend na půdě Evertonu, kde hlasitě demonstrovali nezvratitelný fakt, že ve fotbalu jsou důležité jen a pouze góly. Těch ale pod Pulisovým vedením tradičně mnoho nepadá, čtyřiadvacet zásahů je po Aston Ville nejskromnější příspěvek, 77 střel na branku je pak vůbec nejméně z celé ligy.

Kromě shledání domácího manažera s mužstvem, které právě on v sezóně 2013/14 zachránil, čeká emotivní zážitek i Chrise Brunta. Ten si kalich hořkosti po pohárové porážce vypil až do dna, když ho fanoušek Baggies trefil mincí. Nyní se může těšit na jedenáctou minutu, kdy během chorea "Brunty, one of us" bude stadionem znít jeho jméno. Naskýtá se mu tak skvělá příležitost k ukončení čekání na ligovou trefu, na tu čeká od květnové demolice Chelsea.

Domácím nejspíš i nadále bude chybět obránce Johnny Evans, jeho kolegové z defenzivní řady Gareth McAuley a Craig Dawson by se po zranění naopak mohli vrátit zpět na trávník. Alan Pardew, který už jedná o prodloužení svého kontraktu, by po dvou měsících mohl využít služeb Yannicka Bolasieho, výrazně menší šance na start má Bakary Sako, jistě se pak na hřišti neobjeví Jason Puncheon a distancovaný Souare. James McArthur se již téměř jistě nedostane do hry po celý zbytek sezóny.