Premier League bez Angličanů. Jak z toho ven?
Zaujalo nás
Nejsledovanější, nejvyrovnanější a podle mnohých taky nejzajímavější a nejkvalitnější. Anglická Premier League má vedle svého jména řadu titulů - svému názvu však zadost rozhodně nečiní. Jen o něco více než třetinu času na hřišti totiž tráví fotbalisté stejné národnosti, jakou má samotná soutěž...
Tahle statistika z 1. října hovořící o 36,08 % je navíc o poznání pozitivnější než souhrn sezóny 2013/14. Tehdy strávili Angličané na trávnících jen 32,36 % času. Důvodem je jednoznačně postup Burnley do Premier League - Clarets do zmíněného data využili jen jediného hráče bez národnosti Spojeného království.
Ideologické změny, které hodlá FA vyhlásit, souvisejí především s touhou fotbalové kolébky prorazit na reprezentační scéně. Kdysi hrdý Albion je v regulérním úpadku - od domácího Eura 96 nedokázali Angličané prolomit brány čtvrtfinále velkého turnaje, dvakrát (včetně brazilského šampionátu) nepostoupili ze skupiny a před šesti lety se dokonce ani nekvalifikovali.
Proto asociace cílí na 45 procent anglických hráčů v Premier League. Číslo, které by měla posílit ambici Anglie na vítězství na mistrovství světa 2022. A přesto, i zdánlivě nedosažitelných 45 procent je stále menší podíl domácích hráčů, než ve svých ligách mají dvě nejúspěšnější fotbalové země světa - Německo (56,5 %) a Španělsko (61,1 %).
Dokonalý příklad obrovského pokroku, který udělali Němci v celonárodním měřítku, na jehož úrovni mohou nyní vládnout světu podobně jako dříve Španělé, podává skaut bundesligového Hoffenheimu Lutz Pfannenstiel. "I my jsme dříve byli jako ostatní evropské země a podepisovali cizince jako na běžícím páse," začal.
"Poté jsme ale překopali náš systém a jako země jsme se rozhodli dát šanci mladým hráčům - Němcům, je-li to možné. No a nyní musí být fotbalista cizí národnosti absolutně výjimečný, abychom jej angažovali. Nevidíme nadále smysl v dávání šancí cizím hráčům, jejichž kvalitu můžeme najít i na našem území," vysvětlil Pfannestiel mládežnickou strategii, kterou Němci spustili v roce 2002.
S tím by měli Angličané začít. Problém tkví v tom, že opravdu kvalitních Angličanů je mezi fotbalisty málo, je po nich logicky velká poptávka, a tudíž neúměrně roste i jejich cena. To nejlépe ilustrovaly nákupy Liverpoolu, jenž za komety tehdejší uplynulé sezóny Andyho Carrolla a Stewarta Downinga zaplatil astronomických 55 milionů liber. Naproti tomu Luis Suárez stál ve stejné době necelých 23 milionů.
I přesto však v Premier League můžeme vypozorovat několik případů, kdy srovnatelně kvalitní anglický fotbalista nedostává příležitost na úkor cizince. Své o tom věděl třeba James Milner, jenž často z lavičky sledoval Jesuse Navase. Z toho ovšem nelze vinit vedení soutěže - jako východisko z tíživé situace se tak nabízí skutečně jen nastolení pravidla.
Předseda FA Greg Dyke proto už před půl rokem vystoupil s novým čtyřbodovým plánem. Premier League se nejvíce dotýká část, která má do roku 2021 snížit maximální počet "non home-grown" hráčů ze současných 17 na 12. Další bod se týká založení nové League Three, v níž by měli hrát takřka výhradně angličtí fotbalisté mladší 21 let.
"Je to běh na dlouhou trať. Nezmění to situaci během pár let, ale s vidinou na vítězství šampionátu 2022," sdělil tehdy Dyke, za nějž hovoří i čísla. Jen 6 Angličanů odehrálo loni všech 38 zápasů. Další zajímavou statistikou je počet posil, které nejlepší osmička z minulé sezóny využila v aktuálním ročníku. Ze 44 nováčků je 33 cizinců.
Když to porovnáme s výše zmíněným prohlášením německého skauta, je to skutečně absurdní. Ano, Premier League je patrně nejkvalitnější soutěží, alespoň co se týká širší špičky, a podobný krok jako v Německu by její konkurenceschopnost narušil. Zdánlivě je tak cesta ke zkvalitnění anglické reprezentace na protivážné misce vah se suverenitou Premier League.
A pak je tu také nesmrtelná řeč financí. Vyjádřil se k ní i Dan Jones z Deloitte Sports Business Group. "Je to začarovaný kruh. Mají nejlepší televizní práva, která klubům dávají obrovskou schopnost přivádět ty nejlepší hráče. Ti lákají diváky ke sledování televize a z toho plynou další velké peníze klubům. Tenhle kolotoč funguje v Premier League už 15 let, ne-li 20."
Je vůbec možné tenhle "kolotoč" opustit? A je to vůbec v zájmu anglických klubů učinit takový krok, byť v zájmu reprezentace?
Tahle statistika z 1. října hovořící o 36,08 % je navíc o poznání pozitivnější než souhrn sezóny 2013/14. Tehdy strávili Angličané na trávnících jen 32,36 % času. Důvodem je jednoznačně postup Burnley do Premier League - Clarets do zmíněného data využili jen jediného hráče bez národnosti Spojeného království.
Ideologické změny, které hodlá FA vyhlásit, souvisejí především s touhou fotbalové kolébky prorazit na reprezentační scéně. Kdysi hrdý Albion je v regulérním úpadku - od domácího Eura 96 nedokázali Angličané prolomit brány čtvrtfinále velkého turnaje, dvakrát (včetně brazilského šampionátu) nepostoupili ze skupiny a před šesti lety se dokonce ani nekvalifikovali.
Proto asociace cílí na 45 procent anglických hráčů v Premier League. Číslo, které by měla posílit ambici Anglie na vítězství na mistrovství světa 2022. A přesto, i zdánlivě nedosažitelných 45 procent je stále menší podíl domácích hráčů, než ve svých ligách mají dvě nejúspěšnější fotbalové země světa - Německo (56,5 %) a Španělsko (61,1 %).
Dokonalý příklad obrovského pokroku, který udělali Němci v celonárodním měřítku, na jehož úrovni mohou nyní vládnout světu podobně jako dříve Španělé, podává skaut bundesligového Hoffenheimu Lutz Pfannenstiel. "I my jsme dříve byli jako ostatní evropské země a podepisovali cizince jako na běžícím páse," začal.
"Poté jsme ale překopali náš systém a jako země jsme se rozhodli dát šanci mladým hráčům - Němcům, je-li to možné. No a nyní musí být fotbalista cizí národnosti absolutně výjimečný, abychom jej angažovali. Nevidíme nadále smysl v dávání šancí cizím hráčům, jejichž kvalitu můžeme najít i na našem území," vysvětlil Pfannestiel mládežnickou strategii, kterou Němci spustili v roce 2002.
S tím by měli Angličané začít. Problém tkví v tom, že opravdu kvalitních Angličanů je mezi fotbalisty málo, je po nich logicky velká poptávka, a tudíž neúměrně roste i jejich cena. To nejlépe ilustrovaly nákupy Liverpoolu, jenž za komety tehdejší uplynulé sezóny Andyho Carrolla a Stewarta Downinga zaplatil astronomických 55 milionů liber. Naproti tomu Luis Suárez stál ve stejné době necelých 23 milionů.
I přesto však v Premier League můžeme vypozorovat několik případů, kdy srovnatelně kvalitní anglický fotbalista nedostává příležitost na úkor cizince. Své o tom věděl třeba James Milner, jenž často z lavičky sledoval Jesuse Navase. Z toho ovšem nelze vinit vedení soutěže - jako východisko z tíživé situace se tak nabízí skutečně jen nastolení pravidla.
Předseda FA Greg Dyke proto už před půl rokem vystoupil s novým čtyřbodovým plánem. Premier League se nejvíce dotýká část, která má do roku 2021 snížit maximální počet "non home-grown" hráčů ze současných 17 na 12. Další bod se týká založení nové League Three, v níž by měli hrát takřka výhradně angličtí fotbalisté mladší 21 let.
"Je to běh na dlouhou trať. Nezmění to situaci během pár let, ale s vidinou na vítězství šampionátu 2022," sdělil tehdy Dyke, za nějž hovoří i čísla. Jen 6 Angličanů odehrálo loni všech 38 zápasů. Další zajímavou statistikou je počet posil, které nejlepší osmička z minulé sezóny využila v aktuálním ročníku. Ze 44 nováčků je 33 cizinců.
Když to porovnáme s výše zmíněným prohlášením německého skauta, je to skutečně absurdní. Ano, Premier League je patrně nejkvalitnější soutěží, alespoň co se týká širší špičky, a podobný krok jako v Německu by její konkurenceschopnost narušil. Zdánlivě je tak cesta ke zkvalitnění anglické reprezentace na protivážné misce vah se suverenitou Premier League.
A pak je tu také nesmrtelná řeč financí. Vyjádřil se k ní i Dan Jones z Deloitte Sports Business Group. "Je to začarovaný kruh. Mají nejlepší televizní práva, která klubům dávají obrovskou schopnost přivádět ty nejlepší hráče. Ti lákají diváky ke sledování televize a z toho plynou další velké peníze klubům. Tenhle kolotoč funguje v Premier League už 15 let, ne-li 20."
Je vůbec možné tenhle "kolotoč" opustit? A je to vůbec v zájmu anglických klubů učinit takový krok, byť v zájmu reprezentace?
Komentáře (856)