Představení účastníků MS 2018 - Japonsko

13.06.2018, 17:55
Profily, historie
Do Brazílie před čtyřmi lety cestovali jako kontinentální šampioni s Hondou a Kagawou papírově na vrcholu sil, aby kompletně shořeli právě jako ten papír, přičemž druhá jmenovaná star ani turnaj nedohrála v základu. Tentokrát Modří samurajové na MS zajíždí v docela opačné náladě, s historicky nejnižšími očekáváními...

Ukazatelů toho, že v Japonsku na světový šampionát příliš lidí zkrátka nemá mandle, existuje hned několik. Na letišti se například letos s fotbalisty loučilo nuzných 150 fanoušků, oproti sedmi stovkám zpřed čtyř let, a jenom dva týdny před výkopem s Kolumbií se největší webová stránka v zemi raději zabývala nemanželskou aférou internacionála Yanagisawy než jakýmkoliv jiným fotbalovým tématem.

Na tiskové konferenci u příležitosti oznámení konečné nominace panovala vyloženě pohřební atmosféra a jakýkoliv pozitivní ohlas vyvolala všehovšudy dvě jména: Ryota Oshima a Takashi Inui. Trenér Akira Nishino, u něhož se před turnajem probírala pro změnu kauza s prostitutkami, během téže tiskovky třikrát zmínil slovo "zázrak"; deklarovat turnajový cíl raději odmítl.

Mezitím diváci na první gól nové éry, která se začala psát teprve letos v dubnu po vyhazovu veřejného nepřítele hráčů i novinářů č. 1 Vahida Halilhodžiće, čekali zdánlivě nekonečných 231 minut. Ani Nishinovo rozhodnutí vyhodit všechny spolupracovníky jeho předchůdce a odjet do Ruska s čistě japonským trenérským ansámblem nezapůsobilo vůbec dobře.

Jinými slovy se tato asijská fotbalová velmoc na světový šampionát zkrátka nikterak netřese, spíš se z něho rovnou předem osýpá.

A což o to, nemít přehnané ambice, to by tomuto navýsost hrdému národu mohlo pro jednou prospět. Jenže pozice outsidera by Japonsku možná slušela, kdyby se do Ruska vydávaly sbírat zkušenosti komety portugalské, respektive nizozemské ligy, Shoya Nakajima (23 let) s Ritusem Doanem (19); kdežto situace je namísto toho přesně opačná. Japonsko na tento šampionát veze svou historicky nejstarší eskadru s průměrným věkem kolem 28 let. (Pro srovnání, průměr prvních dvou výběrů z let 1998 a 2002 odpovídal pouhým 25,3 letům.)

Jestliže se tedy během uplynulého víkendu vítěznými brankami v přípravných duelech svých kvalifikovaných mužstev prezentovalo hned sedm borců do 23 let (Azmoun, Poulsen, Gabriel Jesus, En-Nesyri, Rashford, Mbappé, Arzani), japonští fanoušci mohli tak akorát smutně mrknout na soupisku s brankářskou dvojkou a čtvrtým stoperem, kteří by stejná kritéria splňovali jako široko daleko jediní. Naproti tomu pouze pět členů Nishinovy nominace se v době příštího MS v Kataru stále vtěsná pod hranici 30 let. To je vyloženě depresivní vyhlídka...

Historie


Japonci se možná na mistrovství světa poprvé podívali až roku 1998, přičemž do té doby bůhvíjak nedominovali ani vlastnímu světadílu (Asijský pohár například častěji nehráli, než vyhráli — v poměru dva ku jedné); avšak o to silnějšího rázu jejich kontinentální hegemonie od té doby byla a, až na pár posledních let či měsíců, stále je.

Po zmíněném průlomovém MS se konalo celkem pět ročníků Asijského mistrovství. Modří Samurajové až do té poslední edice a senzačního, smolného vypadnutí ve čtvrtfinále nikdy nechyběli v semifinále a hned ve třech případech brali rovnou zlaté medaile.

Na světových šampionátech už je to ovšem horší. Ani když byl ikonický playmaker Hidetoshi Nakata na vrcholu sil a Nippon si mohl užívat výhody domácího prostředí, nebylo z toho nic víc než hořké osmifinálové zklamání s Turky. Těsný a velmi smutný byl přitom japonský krach v té samé fázi turnaje rovněž roku 2010, když Okadův bojovný, disciplinovaný výběr s Paraguayí potopil až penaltový rozstřel.

Pokud Nakata s Nakamurou měli být v tom nejlepším věku kolem roku 2002, totéž posledně platilo pro jiný magický tandem ze Země vycházejícího slunce — Kagawu s Hondou. A zklamání nemohlo být hořčí. Honda sice obligátně zavěsil, ale Kagawa propadl na celé čáře (stejně jako posléze na Asijském poháru), a byl z toho ostudný jednobodový výsledek, korunovaný debaklem od Kolumbie (1:4), přestože se dřív hovořilo o "nejkvalitnějším japonském týmu všech dob". Tentokrát by situace nemohla být odlišnější, tak třeba nyní?

Infograficky



autor: Jakub Tymčík

Cesta na šampionát


Celistvý pohled na japonskou kvalifikaci zkresluje, byť odlišně než v případě Jižní Koreje. Po úvodní domácí remíze 0:0 se Singapurem, kdy soupeřův brankář Mahbud prostě a jednoduše nereálným způsobem zavřel krám, Halilhodžićovi svěřenci bez problémů protančili druhou fází táhlého cyklu, když skrze výhry 3:0 a 5:0 dokonce ani zdaleka nedávali vzniknout syrské pohádce, která otřásala celým fotbalovým světem jenom rok a půl po ošklivém výbuchu v Saitamě v březnu 2016. Kagawa s Hondou se tenkrát podělili o 3/5 banánů do syrské sítě a Japonci se mohli v konečném zúčtování po osmi duelech těšit ze skóre 27:0. Svět byl tou dobou ještě krásný, ba růžový.

O šest měsíců později se hnedle začínalo panikařit. Samurai Blue na úvod třetí, rozhodující fáze doma ve snaze oplatit jim čtvrtfinále Asijského poháru podlehli Spojeným arabským emirátům, a ani následná osmizápasová série bez porážky důvěru v národní tým v plné míře neobnovila. Japonci během této série ztratili body akorát venku s Austrálií i Irákem, přesto nesdílné tiskovky kouče Halilhodžiće a odvážná posazení Hondy s Okazakim pro klíčové duely doma se Saúdskou Arábií (výhra 2:1) a Austrálií (výhra 2:0), respektive venku se SAE (výhra 2:0, tehdy jedině ze staré gardy startoval "alespoň" Kagawa), jaksi automaticky zavdávaly dusné atmosféře a iluzi krize.

Inu, iluzi... faktem je, že Japonci po většinu rozhodující fáze kvalifikace vítězili spíše umolousaným stylem a nepůsobili tak dominantně, jak by si kdekdo přál, ale neméně důležitým faktem také zůstává, že si v posledním utkání v Saúdské Arábii již mohli dovolit prohrát, poněvadž letenky do Ruska měli předem v kapse. Jako nejlepší tým své skupiny. Ta pravá krize se dostavila teprve později, když Halilhodžić od konce kvalifikace převezl pouze tři z devíti soupeřů, aniž by kupříkladu dokázal vyzrát nad slabým Haiti.

Trenér — Akira Nishino


Poté, co mělo samotnému prezidentovi japonské fotbalové asociace (JFA) Kozovi Tashimovi hned pět stálic reprezentace v čele s Hondou, Yoshidou a Okazakim odeslat e-mail s prosíkem, aby byl po ostudném Východoasijském poháru (kde Japonsko s mimořádně nezkušeným kádrem podlehlo Jižní Koreji vysoko 1:4) a březnové přípravě odvolán Vahid Halilhodžić, vesměs celé Japonsko se shodlo na tom, že by skutečně odvolán měl být. A tak se také v dubnu stalo.

Jenom smůla, že se zároveň celé Japonsko neshodlo rovněž na Bosňanově náhradě. Zmínky se tak vzápětí dočkali dokonce i strůjci dvou nejzdařilejších japonských MS, Philippe Troussier (2002) a Takeshi Okada (2010), kteří už tři roky, respektive pět let nikde netrénovali. A pouhou znouzectností se zdáli bývalý i současný kouč olympijského výběru Teguramori s Moriyasuem. Topící se stébla zoufale chytal, to bylo zřejmé na první i druhý pohled. A tak nakonec volba padla na ostříleného Akiru Nishina, od března 2016 technického ředitele JFA.

Pro Japonce taková varianta dávala smysl. Nishino už v závěrečné fázi Halilhodžićova toxického angažmá stejně pro národní tým skautoval hráče, přičemž byl zároveň zapojen do přípravy tréninku a snad i zahajovacích jedenáctek pro ostré zápasy. Reprezentantům byl v dubnu 2018 podstatně blíže než sám Halilhodžić, o tom nikdo nepochyboval. Jednalo se tedy o zachování kontinuity, a zároveň nikoliv — což bylo pro japonský nároďák v dané chvíli dle mnohých ideální.

Akira Nishino navíc není žádný trenérský nazdárek, ba naopak, jeho jméno je podepsáno pod první japonskou olympijskou účastí po 28 letech a tzv. "miamském zázraku", skalpu Brazílie na téže olympiádě (1996), ale také pod vůbec první japonskou klubovou dynastií jménem Gamba Osaka. Mezi lety 2002-11 se Nishinovi podařilo spolehlivě přeměnit lehce nadprůměrný klub ve stabilního stíhače mistrovských vavřínů, a sic titul nakonec získal jenom jediný (2005; plus pět bronzových umístění), dvakrát přitom opanoval národní pohár a roku 2008 slavně dobyl asijskou Ligu mistrů.

Jeho 10 sezon je dnes suverénně nejdelší trenérskou štací v historii J.League. A když pak Nishino po prohraném titulu v posledním kole ročníku 2010 v čele Gamby skončil, zadělal na senzační sestup osackékého velikána jen o 12 měsíců později.

Už tehdy byl Nishino leckým skloňován jako skvělý kandidát na post reprezentačního kouče. Vedle citlivého začleňování neznámých Brazilců (čímž dost dobře nastavil národní trend) koneckonců pro nároďák pomáhal vychovat borce, jakými byli Yuji Nakazawa, Atsuto Uchida, Yasuhito Endo či Tadanari Lee. Navíc jeho tým praktikoval nebojácný, pohledný, ofenzivní fotbal, jehož milníkem byla statečná prohra 3:5 s Manchesterem United v semifinále mistrovství světa klubů 2008...

... jenže teď se zdá, že Nishinovi už dávno ujel vlak. Vždyť se 63letý trenér s takovou pověstí stal prvním japonským koučem od Hanse Oofta (1992), jenž ve svých prvních dvou utkáních ve funkci nedokázal své svěřence inspirovat k ani jedné vstřelené brance. Anebo bychom se snad měli raději upínat k následné čtyřgólové explozi proti Paraguayi, za užití převážně "béčkové" sestavy? V tuhle chvíli vážně těžko říct.

Tahoun týmu — Keisuke Honda (Pachuca)



zdroj: footballghana.com

V roce 2016 by volba tahouna rovněž nebyla snadná, ale aspoň by bylo relativně snadné identifikovat dva hlavní kandidáty — Hiroshi Kiyotake řídil celou ofenzívu a tvořil hru skrze průnikové pasy i centry, Genki Haraguchi, jeho ústřední parťák, zase v jednu chvíli řádil jako černá ruka a coby první Japonec v historii dokonce zvládl zavěsit ve čtyřech kvalifikačních zápasech v řadě.

O dva roky později tahouna na slovo vzatého stěží identifikovat; Kiyotake celé jaro promarodil a z tohoto důvodu dokonce schází v nominaci, Haraguchi už po odvolání Halilhodžiće není v takovém kurzu a obránci Yoshida s Nagatomem jsou sice zdaleka nejkonzistentnějšími Japonci, ale také... inu, jsou to holt obránci.

Ukazujeme tudíž na tahouna poněkud neobvyklého charakteru. Na hvězdu, veleznámou tvář, která je za výkony v reprezentaci peskována v podstatě nepřetržitě od podzimu 2015, a jež se aktuálně nachází uprostřed svého nejdelšího čekání na gól v národním týmu. Keisuke Honda, který má prsty v pěti ze šesti japonských brankách na MS od startu svého prvního velkého dobrodružství (2010), za Nippon neskóroval ve svých posledních 14 vystoupeních. Od září 2016. Nechme tuto informaci uzrát...

... a teď za tím pravým důvodem, proč tedy Keisuke Honda v této sekci vůbec figuruje. Tohle je nyní oficiálně jeho tým, proto. Pakliže Japonsko na velké scéně opět selže, (a pokud Honda nějakým zázrakem zároveň nezazáří), tentokrát už nikomu nebude nic bránit v cestě na něj sborově ukázat jako na hlavního viníka. Byl to přeci on, kdo vedl zcela otevřenou rebelii proti Halilhodžićovi poté, co se bosenský kouč v zájmu kolektivních výkonů (!) odvážil Hondu posadit, a vážně hrozilo, že by ho jen taktak, pokud vůbec, vtěsnal i jen do 23členné nominace na nadcházející mundial.

"Poddat se stylu fotbalu, jaký Halilhodžić praktikoval, jenom za tím účelem, abych si zahrál, to by pro mě byla ostuda. Jsem rád, že jsem sobě zůstal věrný," prohlásil bývalý hráč AC Milán těsně po trenérově dlouho odkládaném odvolání. Odvolání především na jeho vytrvalý popud; jinak by se těžko událo takhle pozdě, jen pár květnových a červnových přáteláků před šampionátem.

Japonská fotbalová asociace se takhle de facto veřejně postavila za svého nejslavnějšího i nejvlivnějšího člena kádru, čímž se vydala zhruba opačným směrem, jaký před MS 2014 upřednostnil americký svaz ve vztahu k Landonu Donovanovi, dalšímu vysoce ceněnému "rozvraceči" kabiny. Sám Honda potom měl mít své slovo také v určování formace této nové éry, což jedině potvrdilo skutečnost, že tohle je prostě jeho tým, jeho turnaj. Místo v základu má opět zaručené, za což ovšem nemůže jeho částečná revitalizace v Mexiku (za Pachuku od začátku kalendářního roku nasázel solidních sedm branek), nýbrž bohapustá protekce. Vždyť ve dvou nedávných přípravných kláních působil naprosto mrtvolně.

"Pokud Honda nastoupí ve středu (na desítce), potom z toho určitě budou tři prohry," nechal se nedávno slyšet vážený japonský internacionál Ruy Ramos, mezitímco se v kuloárech živě propírala reálná možnost Hondova letního návratu do J-League, kde naposledy působil 11 let zpátky. Ještě před pár měsíci by z takového kroku všude v Japonsku lidé bouchali šampáňa. Pokud ale 32letému Hondovi tahle ruská labutí píseň nevyjde, příliš lidí jeho comebacku rázem aplaudovat nebude...

Na prahu slávy — Yoshinori Muto (1. FSV Mainz 05)



zdroj: chelseanews24.com

Na minulém mistrovství světa 2014 Japonsko nemělo žádného schopného útočníka (přesto nyní po matné sezoně dává další šanci Yuyovi Osakovi), což platilo i po většinu kvalifikace, jakmile šel v reprezentaci rapidně dolů Shinji Okazaki. Ani tentokrát nelze o žádném z Japonců sebevědomě prohlásit, že by rozhodně měl táhnout útok, ale pokud do někoho mohou v Zemi vycházejícího slunce vkládat alespoň opatrné naděje, je to útočník Mainzu Yoshinori Muto.

V letech 2014 a 2015 tomuto chlapíkovi bez přehánění každý krajan zobal z ruky. Sborově se hltala jeho skromnost a dřívější rozhodnutí před ostrým zahájením profesionální kariéry vystudovat prestižní univerzitu Keio, o jeho rekordu pro nejproduktivnějšího nováčka J.League (13 gólů) a následném raketovém startu do druhého ročníku ani nemluvě. Uprostřed surreálného zájmu Chelsea mu každý rád odpustil i ty příšerné růžové kopačky.

Přesně jak velela jeho povaha, Yoshinori Muto se nakonec u výběru příští štace nenechal unést, když ukázal na tehdy ještě Okazakiho Mainz. A ani v jeho dresu zprvu nezahálel; hned v srpnu dvěma zásahy pokořil (Sakaiův) Hannover, aby se koncem října dočkal svého prvního bundesligového hattricku proti Augsburgu (se třemi Korejci v základní sestavě). Ofenzivní duo Malli-Muto po většinu podzimu 2015 vypadalo, že si může dočista podmanit německé publikum.

Jenže pak přišlo únorové zranění kolene, ihned na to ještě jedno vážnější březnové... a kariéra generačního japonského talentu se zčistajasna fatálně zadrhla. Delší pauzu si totiž tokijský rodák musel odbýt i zpočátku sezony 2016/17, přičemž úplný pokoj od zdravotních patálií neměl ani loni. Letos se zase jakž takž chytil, když jeho gól proti Dortmundu Mainz pomáhal zachraňovat v nejvyšší soutěži, ale po většinu ročníku to stále ani omylem nebylo to pravé ořechové.

Nyní 25letý Yoshinori Muto do Ruska cestuje s jarní vizitkou o pěti bundesligových zásazích a uprostřed spekulací o jeho chystaném odchodu z Mainzu. Změna prostředí by mu přitom prospět klidně mohla, nejprve si ale v pozici hrotového útočníka bude muset rozpomenout na své někdejší výkony. Muto sice vyletěl jako levý křídelník, ale výchozí postavení na hrací ploše mu je veskrze ukradené (byť pravé křídlo mu v generálce s Paraguayí moc nesvědčilo). Svůj houževnatý driblink a obounohou koncovku může na odiv vystavovat kdekoliv.

Předpokládaná sestava a taktický profil týmu




Akira Nishino se Japonska ujal pouhé dva měsíce před výkopem šampionátu a hned při své premiéře nešikovně testoval rozestavení 3-4-2-1/3-4-3, v médiích před utkáním titulované jako "Hondův systém". Nippon následně krachl s Ghanou 0:2, Honda nezahrál, a ještě v 75. minutě trenér urychleně přecházel na formaci 4-4-2. Třebaže se pro následnou prohru se Švýcarskem (s opětovně mizerným Hondou) a generálku s Paraguayí (v dramaticky pozměněné sestavě) Nishino uchýlil k familiárnímu 4-2-3-1, vzhledem k velké zásobě zadáků, z nichž pár je i zvyklých na tříobrancovské systémy z klubu (Endo, Makino), nelze tuto variantu zcela vyloučit. Japonci ostatně v minulosti s přechodem na takové rozestavení slavili velký úspěch ve finále Asijského poháru 2011 (kdy se takhle vypořádavali s fyzičností Australanů) i v devadesátých letech, kdy mužstvu z pozice libera velel legendární Masami Ihara.

Na tomto místě nicméně nutno poznamenat, že oproti časům minulým japonský trenér momentálně nedisponuje dostatečně pružným a kvalitním ansámblem na to, aby takový systém skutečně fungoval. Byť Tomoaki Makino uprostřed této formace v Urawě slavil kolektivní úspěchy, jako nejútočnější z daného trojlístku zároveň často vyzýval ke kritice či pobaveným reakcím. Jednatřicetiletý zadák navíc dosud nepřesvědčil ani na mezinárodní úrovni (naopak odehrál jeden ryze katastrofální Východoasijský pohár) a na turnaj cestuje hlavně jako lídr do kabiny i coby důkaz neochoty japonských funkcionářů a trenérů riskovat, jež se projevuje ve všech řadách. Veterán z MS 2014 Masato Morishige či jeden z dua mladíků Kashiwy Reysol, Yuta Nakayama a Shinnosuke Nakatani, by téměř dozajista představovali lepší volby.

Makino se každopádně zdá být Nishinovým favoritem na roli partnera Mayi Yoshidy, který je zřejmě nejkonzistentnějším reprezentantem posledních let a jakožto občasný kapitán Southamptonu také aktuálně nejúspěšnějším Japoncem v přední evropské lize. Místo Makina by nicméně leckdo preferoval Gena Shojiho, jednoho ze dvou povolaných stoperů Kashimy Antlers, který se loni na MS klubů vyšvihl se solidním výkonem proti Realu Madrid, když po 90 minut zdatně stínoval Cristiana Ronalda, dokud mu v prodloužení nedošel dech.

Záda bude stoperské dvojici krýt znovuzrozený, nesmrtelný, avšak nadále sotva jistý Eiji Kawashima. Ten se pro většinu kvalifikace na tento mundial vytratil, aby se nedávno vrátil zpátky mezi tři tyče a proti Ghaně při Nishinově debutu okamžitě vyrobil hrubku. V tuto chvíli tudíž nelze vyloučit, že Kosuke Nakamura udělá Kawashimovi totéž, co Kawashima udělal před osmi lety očekávané jedničce Narazakimu — a sice, že zjevného favorita na poslední chvíli z brány vytlačí a ukradne si turnaj pro sebe. Nakamura je jedním z pouhých dvou členů nominace do 23 let a snad všichni diváci J.League jsou přesvědčeni, že Japonsko už dlouho nepřihlíželo rozvoji takhle nadaného gólmanského talentu.

Kraje obrany se zdají být obsazené napevno. Ovšem zatímco Yuto Nagatomo se v reprezentaci těší o mnoho lepší reputaci než na klubové úrovni, a dokonce tam naráz smysluplně podporuje útok i zajišťuje stopery, což se mu v Interu tolik nedařilo, Hiroki Sakai je spíš jeho přesným opakem. V Marseille se poněkud překvapivě usadil, vyhrál a stal se klíčovou součástkou systému Rudiho Garcii, avšak v reprezentaci jeho atleticismus a podpora ofenzívy prozatím až tak nevynikají. Alternativou je jeho jmenovec Gotoku, jenž slušně zahraje i vlevo, potažmo Wataru Endo, který je ale o třídu lepší uprostřed pole; buď v záloze, nebo jako třetí stoper do neortodoxní Nishinovy formace.

Úloha defenzivního štítu, či v případě potřeby libera v systému 3-4-2-1, bezpochyby připadne kapitánovi Makotovi Hasebemu. Pracovitý středopolař si nejprve vyválčil status ikony ve Wolfsburgu, nyní na něm pracuje ve Frankfurtu, a jakožto spolehlivá stálice si zahraje základ už na třetím mundialu. Poprvé mu ještě sekundovali Yasuhito Endo s Yukim Abem, podruhé se už objevoval vedle Hotarua Yamaguchiho, který se v základu očekává i po čtyřech letech. Energický, neúnavně napadající středopolař si v uplynulém cyklu prošel poměrně zběsilým vývojem; krátce si zahrál Bundesligu za Hannover, aby se roku 2016 bizarně vrátil do tehdy druholigového Cereza Osaka. Nyní už je Cerezo zase elitním prvoligovým mužstvem, ale samotný Yamaguchiho (stěží viditelný) progres leckoho znepokojuje, byť jeho svižná hra oproti opatrnému Hasebemu dál podpírá japonskou rozehrávku v hloubi pole.

Yamaguchi se v tuto chvíli rozhodně jeví nahraditelným, otázkou však zůstává... kým. Takový Morioka zůstal kontroverzně doma, Ideguchi se sám odstřelil podivným přesunem do Leonesy, a opravdu přesvědčivé alternativy tak v Rusku postrádáme. Gaku Shibasaki měl už dávno být "novým Endem", což se uplně nevyplnilo. V jednu chvíli se sice v Tenerife jevil velmi dobře, a stále je nejodvážnějším tvůrcem hry v kádru, ovšem trenéři Nipponu do něj dlouhodobě nevkládají valnou důvěru. Ryota Oshima je na tom vlastně podobně: jeho setrvání v nominaci leckoho překvapilo, ovšem ve prospěch tahouna Kawasaki Frontale potichu hovoří rozdílové výkony na zlatém Asijském poháru do 23 let (2016) i schopnost kontrolovat držení míče.

Pozoruhodné je, že Oshima vedle W. Enda a Uedy (kteří si patrně nekopnou) zosobňuje jediného přeživšího z oné vydařené olympijské kvalifikace. A jakkoliv Takuma Asano si za své vyškrtnutí z předběžného výběru může dočista sám, když se rozhodl po postupu do první ligy setrvat ve Stuttgartu a téměř si nezahrál, další Nishinovy tahy se už ospravedlnit zkrátka a dobře nedají. Shoya Nakajima, nejužitečnější hráč daného Asijského poháru "23", v Portugalsku všem bral dech coby tahoun prvoligové senzace z Portimonese a jako jediný aktér Ligy NOS zaznamenal dvojciferný počet gólů i asistencí (u obou tak akorát deset), přesto nějakou záhadou nebyl začleněn ani do širší, 27členné (!) nominace. Mladíkova střelba z dálky i kreativita přitom mohly už zde dělat rozdíl, což platí též pro střelecké kvality Yuyi Kuba z Gentu.

Ba ne, Nishino se raději vydal cestou pochlebování veteránům. A tak v nominaci neschází Keisuke Honda, kterému se dostane ještě jedné příležitosti na postu ofenzivního záložníka, přestože v reprezentaci doposud zdaleka nejlépe zahrál jako falešné pravé křídlo (Asijský pohár 2015), respektive falešný hrotový útočník (MS 2010). Honda je nicméně jedna věc (a nemělo by se úplně podceňovat to, že v roce 2015 zavěsil v deseti ze čtrnácti zápasů Japonska); přítomnost dvou celebrit jménem Shinji je věc druhá, přeci jen odlišná a v Japonsku mnohem kontroverznější, i přes jejich společnou sbírku více než dvou stovek reprezentačních startů.

Kagawa do Ruska zajíždí vesměs ve stejné pozici jako Shunsuke Nakamura do JAR roku 2010; čistě na základě zaprášené reputace a ničeho dalšího. Ovšem zatímco Nakamura si to aspoň za dlouhodobý přínos nároďáku zasloužil, Kagawa svůj vrchol prožil proti Itálii na Konfederačním poháru 2013, a od té doby byl v modrém dresu více či méně k ničemu. Přehršel šancí dostal leckde ve hřišti, ale nestabilita na klubové scéně ho holt připravila o jakoukoliv sebejistotu. Jeho přihrávky jsou typicky ustrašené, jeho aktivita ve vápně soupeře bezzubá. To druhé poslední dobou platí také pro mistra Anglie Okazakiho, který teď v reprezentaci spolehlivě plní už akorát roli příkladného pracanta na hrotu či pravém křídle. Od začátku roku 2016 vsítil za Nippon jen dvě soutěžní branky, proti Afghánistánu a Thajsku, mezitímco stihl spálit až neúnosné množství vyložených šancí.

Kagawa se teoreticky do základu může procpat na základě podílu na třech brankách Japonska v generálce s Paraguayí, avšak v tomto okamžiku si jen těžko představit, kudy by tak činil. Nalevo o svou šanci bojují Takashi Inui s Usamim, přičemž mírně navrch by měl mít proti Paraguayi dvougólový křídelník Eibaru, jenž má za sebou jako jeden z mála Japonců uspokojivou sezonu na klubové úrovni. Pro Usamiho hovoří větší gólovost, sráží ho ale nemastná neslaná reprezentační minulost. Vpravo by měl operovat Halilhodžićův tažný kůň Genki Haraguchi, který už pro Nishina vykonával i pozici křídelního beka a obvykle dodává mnohdy upachtěnému japonskému projevu na potřebném drajvu.

Hrotová pozice je obřím otazníkem. Nishino se úplně vybodl na hvězdu J.League Mua Kanazakiho a doma nechal i Yuyu Kuba, Halilhodžićova dvougólového startéra ze sklonku kvalifikace, takže se Nippon bude opírat o notorické paliče Yoshinoriho Muta (tomu jde alespoň k duhu obounohost, velká inteligence při výběru palebných pozic i relativní pohotovost při vypouštění rány) a Yuyu Osaka, který na rozdíl od kolegy balony spíš podrží a rozdá, než že by je zametal do sítě.

Tip redakce na umístění: konec ve skupině


Program zápasů - skupina H

19.06.2018
14:00
Kolumbie
1:2
Japonsko
Saransk
24.06.2018
17:00
Japonsko
2:2
Senegal
Jekatěrinburg
28.06.2018
16:00
Japonsko
0:1
Polsko
Volgograd

Konečná nominace

Brankáři
Datum nar.
Klub
Masaaki Higashiguchi
12.05.1986
Gamba Osaka
Eiji Kawashima
20.03.1983
FC Metz
Kosuke Nakamura
27.02.1995
Kashiwa Reysol
Obránci
Datum nar.
Klub
Wataru Endo
09.02.1993
Urawa Red Diamonds
Tomoaki Makino
11.05.1987
Urawa Red Diamonds
Yuto Nagatomo
12.09.1986
Galatasaray SK
Gotoku Sakai
14.03.1991
Hamburger SV
Hiroki Sakai
12.04.1990
Olympique Marseille
Gen Shoji
11.12.1992
Kashima Antlers
Naomichi Ueda
24.10.1994
Kashima Antlers
Maya Yoshida
24.08.1988
Southampton FC
Záložníci
Datum nar.
Klub
Genki Haraguchi
09.05.1991
Fortuna Düsseldorf
Makoto Hasebe
18.01.1984
Eintracht Frankfurt
Keisuke Honda
13.06.1986
CF Pachuca
Takashi Inui
02.06.1988
SD Eibar
Shinji Kagawa
17.03.1989
Borussia Dortmund
Ryota Oshima
23.01.1993
Kawasaki Frontale
Gaku Shibasaki
28.05.1992
Getafe CF
Takashi Usami
06.05.1992
Fortuna Düsseldorf
Hotaru Yamaguchi
06.10.1990
Cerezo Osaka
Útočníci
Datum nar.
Klub
Yoshinori Muto
15.07.1992
1. FSV Mainz 05
Shinji Okazaki
16.04.1986
Leicester City
Yuya Osako
18.05.1990
1. FC Köln

Autor: Tomáš Daníček

Související články

Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
Představení účastníků MS 2018 - Senegal
13.06.2018, 14:04
Představení účastníků MS 2018 - Kolumbie
13.06.2018, 09:15
Představení účastníků MS 2018 - Polsko
12.06.2018, 19:00
Představení účastníků MS 2018 - Anglie
12.06.2018, 15:54
Představení účastníků MS 2018 - Tunisko
12.06.2018, 10:28
Představení účastníků MS 2018 - Panama
11.06.2018, 22:46
Představení účastníků MS 2018 - Belgie
11.06.2018, 16:00
Představení účastníků MS 2018 - Korejská republika
11.06.2018, 10:27
Představení účastníků MS 2018 - Švédsko
10.06.2018, 21:00
Představení účastníků MS 2018 - Mexiko
10.06.2018, 12:28
Představení účastníků MS 2018 - Německo
10.06.2018, 09:00
Představení účastníků MS 2018 - Srbsko
09.06.2018, 21:30
Představení účastníků MS 2018 - Švýcarsko
09.06.2018, 14:40
Představení účastníků MS 2018 - Kostarika
09.06.2018, 11:04
Představení účastníků MS 2018 - Brazílie
08.06.2018, 18:20
Představení účastníků MS 2018 - Nigérie
08.06.2018, 12:42
Představení účastníků MS 2018 - Island
08.06.2018, 09:21
Představení účastníků MS 2018 - Argentina
07.06.2018, 17:37
Představení účastníků MS 2018 - Chorvatsko
07.06.2018, 13:58
Představení účastníků MS 2018 - Dánsko
06.06.2018, 20:00
Představení účastníků MS 2018 - Peru
06.06.2018, 16:00
Představení účastníků MS 2018 - Austrálie
06.06.2018, 12:11
Představení účastníků MS 2018 - Francie
06.06.2018, 07:52
Představení účastníků MS 2018 - Maroko
05.06.2018, 16:28
Představení účastníků MS 2018 - Írán
05.06.2018, 12:00
Představení účastníků MS 2018 - Španělsko
04.06.2018, 22:32
Představení účastníků MS 2018 - Portugalsko
04.06.2018, 16:00
Představení účastníků MS 2018 - Uruguay
04.06.2018, 12:34
Představení účastníků MS 2018 - Egypt
03.06.2018, 23:52
Představení účastníků MS 2018 - Saúdská Arábie
03.06.2018, 16:00
Představení účastníků MS 2018 - Rusko
03.06.2018, 12:00

Komentáře (141)

Přidat komentář
smazaný uživatel

Jeden z nejslabších týmů na turnaji. Ani bod.

Reagovat
ladyboy arsenal

Reagovat
smazaný uživatel

Okazaki má v repre 50 gólů jo? To mě hodně překvapilo.

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
Free_player

Reagovat
REPLIKATOR

Reagovat
Majk91

Dost sympaticky tím. Po Argentine asi jediny tim, ktoremu budem vylozene fandit. Kolumbia a Japonsko postup.

Reagovat
Kepy_FCB

Timi91

Reagovat
Majk91

aky Timi?

Reagovat
Neutron
Reagovat
Benfica

skupina z celkom fajn krajinami..

Reagovat
smazaný uživatel

jak byl na tom Shibasaki v uplynule sezone ?

Reagovat
Phillipinho

Byl dost dlouho zranenej

Reagovat
Stannis Baratheon

Jsou dost odepisováni. To by jim mělo pomoct a o postup se určitě porvou.

Reagovat
Rudnevs

Mám pocit, že minimálne tu na Eurofotbale im väčšina ľudí vôbec neverí a myslí si, že skončia poslední v skupine... Paradoxne by som sa ani nečudoval, keby tú skupinu nakoniec vyhrali. Ja im to rozhodne prajem.

Po zápsoch toho posledného WM v Brazílii i napriek prehrám japonskí fanúšikovia vyzbierali na štadióne odpadky a upratali a odpad zo štadiónov odniesli v plastových vreciach... V Japonsku sa to tak pri zápasoch i iných podujatiach robí bežne.

Japonské hlavné mesto Európy je mimochodom Düsseldorf (žije tam najviac Japoncov v Európe), za Fortunu hrala uplynulú sezónu dvojica Haraguchi - Usami a tí pritiahli na štadión množstvo fanúšikov z Japonska... Vyzerá to tak, že táto dvojica v Düsseldorfe končí, pretože obom končí hosťovanie. Usamiho hosťovanie sa ešte snažia predlžiť, ale Haraguchi pravdepodobne zamieri do Hannoveru. Je to škoda, pretože tí dvaja si rozumeli, bývali v jednom dome, jazdili spolu na tréningy a spoločne trávili i voľné chvíle - napr. jedením Sushi. Usamiho forma sa tiež zdvihla až príchodom Haraguchiho.

Reagovat
smazaný uživatel

Nemecko-Japonsko, ty nebudeš fanúšik konca druhej svetovej :).

Reagovat
Rudnevs

To s tým nemá nič spoločné... Keby som mal brať ohľad na vojny, tak by som nemohol fandiť pomaly nikomu.

Reagovat
ladyboy arsenal

Reagovat
Neutron

japonci maju ovela viac chutnejsich jedal ako to vyjebane sushi

Reagovat
ladyboy arsenal

Reagovat
smazaný uživatel

v dusseldorfe je az tretia najpocetnejsia japonska komunita v europe...len v nemecku je prva

Reagovat
Rudnevs

Samozrejme, len v Nemecku... Ospravedlňujem sa, moja chyba.

Reagovat
smazaný uživatel

A ak smiem vedieť, kde je v Európe najväčšia japonská komunita? Snáď nie v Londýne?

Reagovat
Liquid

každopádně mají velkou kliku, že jsou zrvona v jedné ze 2 nejlehčích skupin, jinde by ta šance na postup byla titěrná

Reagovat
mistr129

Áčko i Belgická jsou určitě slabší

Reagovat
Liquid

A ano, Belgie a Anglie že jsou slabší než Kolumbie a Polsko - ale kde že.....

Reagovat
mistr129

Belgie je z těch týmů nejlepší, o tom žádná, ale řekl bych, že Kolumbie je lepší než Anglie a i ji v osmifinále vyřadí. V H je navíc Senegal, který může taky postoupit.

Reagovat
andrew96

Neříkal bych tak jistě, že Belgie je lepší než Kolumbie.

Reagovat
Seydou Doumbia

pokud Anglie postoupí, Kolumbie si ji namaže na chleba

Reagovat
smazaný uživatel

No, to je síce pravda, ale Kolumbia ani nemusí postúpiť no II. fázy mundialu.

Reagovat
mistr129

Pokud to myslíš nejlehčí pro Japonsko, tak ok, když na ty skupiny koukneš jako na celek (i s JPN), tak je to H kvalitní skupina, pro mě asi nejzajímavější na turnaji

Reagovat
JeséRodriguez

...ještě se mi líbí ta Chorvatská

Reagovat
mistr129

Reagovat
FC Porto FC

Honda byl v Nizozemsku velkej král a jak dopadl toho moje líto... Kéž by se teď na MS chytil. Škoda že Japonsko nemá někoho dalšího jako byl Nakamura..

Reagovat
smazaný uživatel

OT: Neví někdo jestli ME do 21 let v příštím roce bude na ČT Sport?

Reagovat
smazaný uživatel

Bez nás s tim určitě počítej

Reagovat
meno

OT: Co říkáte na ofiko song pro Mistrovství? https://www.youtube.com/watch?v=V15BYnSr0P8

Podle mě dost hrozný

Reagovat
Jordi Alba

Top, ale to skoro všechno, kde je Nicky Jam.

Reagovat
patas92

Reagovat
smazaný uživatel

Strašné, všeobecně bývají oficiální songy ke sportovním akcím tragické. Poslední, co se mi líbilo bylo snad Just Like Fire od Pink.

Reagovat
smazaný uživatel

A vlastně Waka Waka k WC 2010 bylo takové příhodné.

Reagovat
smazaný uživatel

Euro 2016 byl super song.

Reagovat
smazaný uživatel

Znělka Jihoamerických her je dobrá

Reagovat
smazaný uživatel

Will Smith ještě rapuje jo ? Jinak hrůza.

Reagovat
smazaný uživatel
Reagovat
Pinturicchio
Reagovat
Azazelo RD

...

Reagovat
Stannis Baratheon

je to jiný než vždycky, ale hudba jde rychle dopředu, a s tím i songy pro MS. Poprvé se mi to moc nelíbilo, ale při 3.,4. poslechu se mi to dostalo pod kůži. Jasně, někomu se to může zdát moc tuc tuc. Nemůže být každý rok Wavin´ flag. Má to rytmus a je to takový živelný, a to se mi líbí.

Reagovat
Rakoid

bože co to je

Reagovat
smazaný uživatel

Will Smith Takovy random jmeno.

Reagovat
Stannis Baratheon

Reagovat
smazaný uživatel

Tak nevim kde ho vyhrabali. Hlavnim povolanim to zadnej zpevak neni, je to amik, tak vztah k fotbalu nevim jakej ma. Prijde mi to takovy hrozne nahodny. Asi jako Celine Dion zpivajici titulni song k Deadpoolovi 2.

Reagovat
Switchback

Reagovat
Stannis Baratheon

já myslel že se navážíš jakože fakt do toho jména jinak to moc taky nechápu

Reagovat
smazaný uživatel

nic zvláštního, ale určitě lepší nechutná zprofanovaná Shakira nebo ukníkané Waving flag

Reagovat
db18

Reagovat
Uwe háže buly

Reagovat
ZB 07

Pff, Waving flag je srdcovka.

Reagovat
meno

Wow Wavin flag je asi nejlepší WC song ever

Reagovat
Spalovač šancí

Já tomu moc nerozumím, ale nejlepší byl - z těch, co pamatuji - Dario G

Reagovat
Gedofrey

Waving flag byl top.

Reagovat
Pinturicchio

Reagovat
smazaný uživatel

No zrovna Wavin Flag bylo fakt super, díky textu se z toho stala jedna z mých neoblíbenějškích písniček ever

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
oli9

všechny ty songy jsou katastrofa..... u tohohle se možná chytne a líbí refrén ale slabota :-/ další to samé .....

Reagovat
Josifek

Reagovat
Frantszek

Kapitán Demo v klipu pro MS2018

Reagovat
db18

No, možná nebýt těch šmoulích hlasů, tak to ještě ujde...

Reagovat
smazaný uživatel

za me prekvapive vemli slusne. zvlast kdyz to porovnam s tou prisernosti z predchozicho MS. atmosferou mistrovstvi to i spolu stim klipem dycha hodne

Reagovat
smazaný uživatel
Reagovat
smazaný uživatel

Je to priserny, ale spis me zaujalo, proc ten typek ma tu rozmazanou skvrnu pres bundu?

Reagovat
smazaný uživatel

Nojo, zase banda rockerů a metalistů Song dost dobrý, je to chytlavý a rytmický - což jsou dvě nejdůležitější kritéria pro takovou hymnu. Určitě lepší než Shakira.

Reagovat
Stannis Baratheon

Reagovat
meno

Já žeru všechnu hudbu, ale tohle je zlo. Ne tak velký zlo jako byl Pitbull, ale je to prostě špatný. Jinak Waka Waka byl super vole

Reagovat
smazaný uživatel

Ne, není to zlo. Prostě chytlavej song v latino stylo. Není to žádný skvost, ale účel to splní.

Reagovat
meno

Je to zlo. Vnímání zla je subjektivní a existuje mnoho druhů zla. Od posmívání se někomu za to, že nosí brej až po holokaust

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Všechnu hudbu alias metal, heavy metal, black metal a death metal + občas rock a punk, ale všechno ostatní je zlo. Jojo taky znám pár takovejch lidí xD Každopádně toto jsem ještě neslyšel, ale Pitbull se mi hodně líbil a minimálně po dobu turnaje jsem ho rád denně poslouchal

Reagovat
meno

Kdybys viděl můj playlist v mobilu tak to nedáš

Reagovat
smazaný uživatel

No vzhledem k tomu, že už cca 5 let neposlouchám vůbec žádnou hudbu a přešel jsem na podcasty a audioknihy, tak by mi to asi bylo šumák/resp. jakejkoliv playlist by mi vadil. Ale hlavní je asi to, že já jsem nikdy neposlouchal desky, ale jen samostatné písně, což většina těchto "metalistů" nedokáže pochopit.

Reagovat
smazaný uživatel

Taková šance udělat pořádný oficiální hardbass song a oni přijdou s takovýmhle shitem

Reagovat
Kang & Kodos

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel
Reagovat
Mrvinho

Reagovat
waynemarkrooney

Reagovat
Uwe háže buly

Mě se teda líbí jen část tý holky.

Reagovat
Stannis Baratheon

Mně se na ní teda líbí části 2

Reagovat
smazaný uživatel

Levý oko a pravej nos? Ty meruňkoidní jedničky jsi totiž nemohl mít na mysli..

Reagovat
smazaný uživatel

Nic extra oproti předchozím mistrostvím..

Reagovat
Liquid

mě asi nejvíc utkvěl v paměti klip k Euru 2000 https://www.youtube.com/watch?v=2Ftx-xwmEYQ

Reagovat
Kluivert9

Reagovat
smazaný uživatel

Hnus. A ještě horší je ten klip. Snad každý fotbalový záběr na jihoameričany, z toho 2/3 Brazilci.

Reagovat
smazaný uživatel

nemá to šťávu, rytmus, duši, omáčku, ani koření. je to jak kybys dal na talíř kus kuřecí kosti povařený v solance

Reagovat
icemike

prsa jsou dobrá, co děláš...

Reagovat
smazaný uživatel

Já proti tomu nic nemám, ale vždyť se to vůbec nehodí k Rusku. I když Willa mám rád..

Proč nedali jako ofiko hit tohle.. https://www.youtube.com/watch?v=AnaJg_r39kc ?? Hodilo by se to stokrát více a je to podle mě i lepší..

Reagovat
Neon
Reagovat
havrys99

https://www.youtube.com/watch?v=TGtWWb9emYI

Forza, Forza, come on sing with me

Reagovat
frankiefcb

song otřes a k fotbalu se vůbec nehodí. To, co je v té ruštině se mi líbí více.

Reagovat
Rudnevs

Nepáči sa mi.

Ale úprimne? Ani som nečakal, že sa mi bude páčiť... Ja som čo sa týka hudby holt trochu staromódny a uznávam, že niekomu sa toto páčiť môže.

Reagovat
smazaný uživatel

Japončíci..strašne by som im prial. Sú takí rozkošní! A ako sa vedia čertiť, že oni nie sú "Japončíci, oni sú JAPONCI!"

Ale fakt sa obávam, že tento mundial bude pohreb japonského futbalu..a ak neomladia, do Qataru sa nemusia ani kvalifikovať (o nič by aj tak asi neprišli).

Reagovat
smazaný uživatel

Niponci

Reagovat
smazaný uživatel

Jo řekni tohle nějakému japonskému bojovníku a on tě přepůlí svojí katanou:-))

Reagovat
fenixLFC

honda celkom solidna krysa

Reagovat
Kepy_FCB

H skupina života

Reagovat
smazaný uživatel

Offtopic:

Kde sledovat MS v zahraničí na mobilu nebo tabletu?

Reagovat
Azazelo RD

Na hajzlu.

Reagovat
Zark

V Egyptu určitě .

Reagovat
mistr129

Na mobilu

Reagovat
Shevchenko

Na tabletu

Reagovat
Spalovač šancí

Vyrážíš zase pokořit Milešovku?

Reagovat
smazaný uživatel

Už ne, minule jsem spadnul

Reagovat
smazaný uživatel

Tak to respekt, že žiješ. Takovej pád z 836m nepřežije každej

Reagovat
REPLIKATOR

Na notebooku.

Reagovat
Uwe háže buly

Lepší to bude na tabletu.

Reagovat
Hokaido

https://www.reddit.com/r/soccerstreams/

Tady máš u každého linku, zda to lze přehrát na mobilu/tabletu.

Reagovat
smazaný uživatel

Tablet.

Reagovat
smazaný uživatel

Do sportbaru

Reagovat
John Obi Mikel

Postup s Kolumbií

Reagovat
smazaný uživatel

Nudný tím neschopný streliť gól.

Reagovat
Stannis Baratheon

a vidíš, dal hned 2 v prvním zápase

Reagovat
REPLIKATOR

0 bodů, 1 gól.

Reagovat
Stannis Baratheon

1 zápas, 3 body, 2 góly.

Reagovat
smazaný uživatel

Přál bych jim osmifinále

Jinak zajímavost: Japonsko má podle InStat mezi všemi kvalifikovanými zeměmi nejlepší přesnost střel (43,1%). Japonsko má také průměrně 19.3 střel na zápas, více měli v kvalifikaci jen Belgie, Německo a Portugalsko.

Reagovat
smazaný uživatel

Nevíte o nějaký sekci sázení na Eurofotbalu?

Reagovat
Riviera Kid

OT:Chtěl bych si koupit hru Detroit become human. Na PS store je nějaká verze Digital deluxe edition. Bude v tom nějaký rozdíl?

Reagovat
Bandita_Harry

Okazaki a Kagawa nehravaju zaklad, ze niesu v tej pravdepodobne zostave ?

Reagovat
fantomas

Je jim venovanej celej odstavec.

Reagovat
smazaný uživatel

Dik za dalsi pekne napsane preview. Musim pochvalit autora, protoze jeho styl ocividne prochazi vyvojem. Uz to neni takove krkolomne, na silu originalni, ale pritom porad osobite a ctive. Dobra prace

Reagovat
smazaný uživatel

Co ty podcasty, letos nebudou?

Reagovat
jv

Bude během dneška.

Reagovat
Counter

Je to na dobré cestě

Reagovat
smazaný uživatel

Pecka

Reagovat
DrQQ

Ja verím Shojimu, Uedovi a Hirokimu Sakaiovi. :-)

Reagovat
Spalovač šancí

Hondě se v Rusku dařilo

Reagovat
Azazelo RD

To zas budou titulky: Japonci Endo ve skupině, Poslko Szczęsny postup...

Reagovat
smazaný uživatel

Tak už je to hotovo-2026-Severní Amerika a hlasovali veřejně+zakázali účast představitelům kolonií USA,bizarní systém

Reagovat
andrew96

Vidím, že Kagawův reprezentační obraz se dost podobá tomu, co předvádí v klubu. Na jeho geniální a nápadité prostrkávačky a průnikovky je radost pohledět a nechytá se na ně ani Goetze. Jenže Shinji je toto schopný předvádět možná 10 min z celého zápasu. Jindy působí hrozně ustrašeně a je neviditelný. Do toho časté problémy se zdravím...Můj velký oblíbenec, ale bojím se, že v jeho podaní už to lepší nebude.

Reagovat
smazaný uživatel

Japonci už fotbal odepsali a to je dobře. Na pomyslný trůn se zase vrací sport, který byl před rokem 2002 v zemi "Nipponu" populárnější než fotbal a to je Rugby. Konečně je zase o tento krásný sport v Japonsku zájem. Fotbal at jde někam.

Reagovat
oli9

jsi asi na špatné frázy

Reagovat
Knight_in_fire

Jak tam Urawa Antlers?

Reagovat

Sledování komentářů

Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.

Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele