Představení nováčků Premier League: Watford FC

31.07.2015, 22:00
Profily, historie
Již zítra EuroFotbal spouští čtyřdílný seriál s přehlednými medailonky všech 20 účastníků příštího ročníku Premier League, ještě předtím ovšem načínáme tuto minisérii, která poněkud netradičně představí pouze nováčky nadcházející sezony. Alternativním způsobem takto nahlédneme do zákulisí, na trenérské lavice i přímo na trávníky...

Světoznámý fotbalový analytik Michael Cox se nedávno na stránkách ESPN dušoval, že letošní tři nováčci Premier League zvýší kvalitu soutěže jako celku a nebudou v žádném případě do počtu.

S tím se dá souhlasit, ačkoliv takový Bournemouth může přes veškerý entuziasmus v zásadě druholigového kádru docela klidně shořet jako papír.

Především je nicméně potřeba podotknout a náležitě zdůraznit, že všichni tři nováčci mají své jasné rysy a poutavé záchytné body, díky nimž se dozajista vyplatí si na ně posvítit.

My tak budeme činit v následujících dnech, když si u Watfordu, Bournemouthu i Norwiche nadefinujeme tři zajímavé aspekty jejich fungování. Vám potom vřele doporučujeme se na ně průběžně zaměřovat po celou nadcházející sezonu.

Začínáme na předměstí Londýna, kde hnízdí Sršni z Watfordu...



obrázek
Majitel Watfordu Elton John před finále FA Cupu 1984. Zdroj: s1.jrnl.ie




#1 Rodina základ života

Skutečnost, že Watfordu FC šéfuje pokračovatel rodinného klanu s tak velkou tradicí - jmenovitě Giampaolo Pozzo, jehož si představíme ve druhé kapitole - je svým způsobem nesmírně symbolická, jelikož sám Watford FC je v zásadě navýsost rodinným klubem.

Jde přece o klub s fanouškovskou tradicí oblékat se na poslední venkovní výjezd sezony jako na maškarní; o klub, který docela běžně otevírá tréninkové jednotky speciálně pro rodiče s dětmi; o klub, který si sem tam rád uspořádá vlastní obdobu 'question time' - akorát, že v tomto případě nejsou příznivci vyzpovídáváni členové britského vládního kabinetu, nýbrž zástupci vedení Hornets.

Zároveň jde však o skutečnost notně ironickou, neboť Východní tribuna - příhodně překřtěná na 'Rodinnou' - dlouhá léta odkazovala primárně na chatrný stav klubu jako celku.

Takzvaná East Stand zdánlivě celou věčnost patřila k nejstarodávnějším tribunám ve Spojeném království. S celým Vicarage Road vyrostla roku 1922 a od té doby prostě stála, nikým nedotčena. Až dokud absence sedaček a přítomnost azbestu nezačala lézt na nervy i samotným mecenášům WFC.

Ti teprve v srpnu 2013 konečně nařídili čtvrtou tribunu srovnat se zemí, a tedy odstranit jeden z pádných a pevně zakořeněných důvodů, proč Watford nepovažovat za klub se skutečnými ambicemi.

Watforďané totiž historicky vážně patří k černým nebo alespoň nenápadným ovcím nejen fotbalové scény. Mnoho lidí má například Watford automaticky spojený s Londýnem - a to klidně i do takové míry, že ho považuje za londýnský distrikt, aby ho tím pádem zbavovalo veškeré svébytnosti. V reálu jde přitom o samosprávné město s 90 tisíci obyvateli.

Na regulérní mapě je tedy Watford poněkud zanedbávanou veličinou a obdobná je také jeho pozice na mapě fotbalové. Na tu se Sršni poprvé dostali až v 80. letech, kdy pod dohledem jistého investora jménem Elton John (po němž se později pojmenovala jedna část ochozů Vicarage Road) v sezoně 1982/83 dokráčeli dokonce až na druhou příčku v elitní soutěži.

Podruhé se potom Hornets do širšího povědomí dostávají vlastně až nyní. Ano, do Premier League teď nakouknou již potřetí, ovšem v obou předešlých případech sestupovali okamžitě, jakmile to bylo technicky možné. A nikdo si jich tedy pořádně neměl šanci všimnout.

Na úvod ročníku 1999/2000 Watford pod vedením Grahama Taylora sice na úvod zaskočil Liverpool nebo Chelsea, avšak v cílové rovince navzdory inspirativnímu lednovému příchodu později šestigólového Heidara Helgusona ztrácel na nejbližší bezpečnou pozici více než dvě výhry.

O sedm let později to potom nebylo o moc lepší. Aidy Boothroyd tenkrát s mimořádně omezeným rozpočtem učil své svěřence enormně přímočarému, v těchto chvílích již bolestivě přežitému stylu, který jeho mužstvu v důsledku vynesl pouhých pět výher. Debakly Watford možná neschytával a Ashley Young se na prvoligové scéně představil ve velkém stylu, ale to by byla asi tak všechna pozitiva.

Pro obě tyto neblahé zkušenosti s nejvyšší soutěží se také nyní řada místních jaksi instinktivně zdráhá uvěřit slibům lidí z vedení, kteří velkolepě plánují Hornets v Premier League etablovat. Jenže dnes je Watford skutečně o mnoho dále, a kuriózně za to vděčí práci velkého množství manažerů.

Základy loňského úspěchu pokládal již Gianfranco Zola, první Pozzův vyvolený. Ten na jihozápad Hertfordshireu po zdánlivě nekonečné éře stěží koukatelné kopané zničehonic přinesl něco docela nového - a zasel na Vicarage Road moderní tradici svěžího fotbalu lehce jihoevropského střihu.

Zolův Watford byl nicméně přehnaně temperamentní a nevyzpytatelný, vyznačoval se mohutnými výkyvy ve výkonnosti a poznamenán byl strašidelnými sériemi jako třeba pěti domácími prohrami v řadě nebo žádnou výhrou v devíti kolech.

Sršni akutně potřebovali někoho, kdo by je naučil konzistenci i větší disciplíně - a přesně kvůli tomu přišel další Ital Giuseppe Sannino. Ne snad že by Watford pod jeho dohledem přišel o svůj nakažlivý entuziasmus, to vůbec ne (sám Sannino u postranní čáry poskakoval jako divý), spíš se prostě tak nějak celkově srovnal.

Bývalý kouč Palerma Zolovo 3-5-2 přetočil spíše ve formaci připomínající 5-3-2, s mírně zataženějšími beky a následkem toho pevnější defenzívou, ale i (trochu paradoxně) uvolněnější ofenzívou.

Watford se takhle okamžitě odrazil za historickou šňůrou šesti domácích vítězství v řadě bez inkasování a ani náhlý Sanninův konec krátce po startu uplynulé sezony neznamenal předávání jakkoliv rozloženého mužstva. To spíš naopak: Watford do minulého ročníku vstupoval viditelně fit, fyzicky silnější, a to se také promítlo do čtyř výher z prvních pěti kol.

Teprve vzápětí došlo k rozhádání kabiny a obecně vinou mizerné atmosféry uvnitř kolektivu i pokračující manažerské rotace (zčásti vynucené, protože Sanninův nástupce Óscar García skončil velice brzy kvůli zdravotním potížím) Hornets strávili vesměs celý podzim ve srabu.

Tak jako tak nicméně čtvrtý lodivod v pořadí, srbský i thajský mistr Slaviša Jokanović, rozhodně měl na čem stavět - a taky že na tom stavěl až do chvíle, kdy se stal prvním neanglickým kormidelníkem, který Watford dovedl do Premier League (navíc poprvé bez nutnosti absolvovat zrádné play-off).

Plynulý, primárně brejkový styl hry Jokanović zachoval, k tomu ale vrchem přidal hutnou dávku vlastního manažerského instinktu, který ho vedl třeba k citlivému přepínání mezi systémy se třemi a čtyřmi zadáky (celkem Watford za sezonu vystřídal sedm různých rozestavení!), ale i k nedívaně odvážným gestům vůči vybraným svěřencům.

"Dovolil by si Gianfranco Zola posadit Troye Deeneyho po pouhém jednom mizerném výkonu, jako to udělal Jokanović v únoru po Boltonu? Pravděpodobně nikoliv," tázal se řečnicky Adam Drury na blogu Forza Watford s ohledem na nejlepšího střelce i asistenta týmu, a krom toho uvádí ještě několik dalších příkladů.

Letošní lednové přestupové okno třeba navíc přineslo nekompromisní odstavení dříve idealizovaného egomaniaka Lloyda Dyera, jehož Slaviša Jokanović spolu s Keithem Andrewsem, Lewise McGuganem a Matthiasem Ranegiem veřejně prohlásil za škůdce v kabině. Také tehdy Srb osvědčil svou odvahu a rázný charakter, který fanouškům Watfordu pochopitelně imponoval.

A imponoval jim mimo jiné proto, že Jokanović takovým způsobem umně napravoval svůj vlastní nepříliš nadějný rozjezd. Ještě 10. ledna, po venkovní porážce v Huddersfieldu (1:3), se totiž lecjaký příznivec Hornets třásl již na čtvrtého prince na bílém koni, který na Vicarage Road zavítá s cílem osobitě navázat na Sannina. Po prodělání listopadové krize o čtyřech po sobě jdoucích prohrách se Jokanović v husté kaši topil zas a znovu, což mělo být pro náročného Pozza tak akorát dost.

O tři měsíce později už se Jokanović opět těšil všeobecné důvěře. Šestého dubna se pro klíčové domácí střetnutí s Middlesbrough (2:0) vysvléklo jenom šest osob zodpovědných za zmíněnou ostudu v Huddersfieldu, a společně takto dali vzniknout úchvatné šňůře o pěti výhrách v řadě, která ústila v přímý postup do Premier League.

Nakonec ani není žádnou náhodou, že pokud Watford ze 14 utkání se sedmi přímými konkurenty o nejvyšší příčky zvládl všehovšudy dvě, pokaždé se tak dělo pod vedením Jokanoviće - 10. února na Brentfordu a potom právě s Boro.

"Díky klíčovému jmenování Deana Austina, jenž se zdá být populární mezi hráči a tím správným komunikátorem, kterého zřejmě Jokanovićova špatná angličtina vyžaduje, došlo ke kompletnímu vzkříšení trenérského štábu,” jmenuje pak ještě jednu důležitou okolnost citovaný Drury.

Slaviša Jokanović se prý následně mohl soustředit hlavně na dodávání taktického know-how a v tomhle směru on zvládal dennodenně excelovat. Byl zkrátka tím správným X faktorem, a teď je tedy velkou otázkou, zdali jeho metaforické boty padnou rovněž Quiquemu Floresovi, či zda si ve Watfordu zase budou muset zvykat na odlišné pořádky...



obrázek
Giampaolo Pozzo (uprostřed) a jeho syn Gino (nalevo) jednají. Zdroj: zimbio.com




#2 Klan Pozzo - zbytečně démonizovaný fenomén evropské scény

Že Giampaolo Pozzo není ve Velké Británii všeobecně oblíbeným vlastníkem, to asi netřeba nijak speciálně zdůrazňovat.

Jak už jsme si výše nastínili, Watford se tradičně těší bídné pověsti, a tudíž sama skutečnost, že z něho Pozzo takřka ze dne na den učinil konkurenceschopný mančaft schopný víkend co víkend produkovat atraktivní fotbal (čili mančaft hodný univerzálního respektu), nikomu jen tak nevoní.

Je to vlastně velmi podobné pozici Chelsea sezony 2004/05, kterou jen zřídkakdy uvidíte zmíněnou mezi kandidáty na nejlepší tým historie Premier League, přestože ji do takové debaty nezastavitelné kvarteto Lampard-Duff-Drogba-Robben celkem s přehledem řadí.

Nechápejte mě ovšem zle: Giampaolo Pozzo se zprvu rozhodně nevydal žádnou objektivně sympatickou cestou. Rozhodl se totiž šikovně využít mezery v 'zákonech' Football League (spravující čtyři nejvyšší anglické soutěže) a jejím prostřednictvím si do Watfordu natahat nezdravé množství kluků ze svého Udinese.

V březnu 2013, po necelém roce Italova působení na Ostrovech, platilo, že na předměstí Londýna zamířilo 14 hostů - z toho rovnou devět vázaných v Pozzově Udinese.

Tou skulinou, o které výše hovořím, je fakt, že Football League tou dobou sice omezovala počet zapůjčených fotbalistů v 18členné zápasové sestavě na pět, ovšem borci s kmenovými zaměstnavateli v zahraničí (kteří na rozdíl od místních musí být na soupisku zapsáni ještě před oficiální uzávěrkou přestupů) takovému pravidlu nepodléhají, neboť se formálně registrují jako trvalé přestupy.

Důvod, proč jsem v prvním souvětí minulého odstavce použil minulý čas, je potom nasnadě: právě v reakci na Pozzovo vychytralé počínání se Football League usnesla na tom, že cizinec rovná se pro tyto účely našinec, a taky že z jednoho konkrétního místa (jako Udinese) smí klub za účelem dočasné výpomoci odčerpat maximálně čtyři páry nohou.

Od té doby se Watford na první pohled chová jinak, tak nějak objektivně 'spořádaněji' či alespoň 'ortodoxněji'. Na druhou stranu, ve zpětném zrcátku - respektive při pečlivém náhledu tehdejší situace - vypadá dokonce i ten originální Pozzův Watford jako menší padouch, než za jakého se běžně považuje.

V první řadě je potřeba zvážit, že když v červnu 2012 Giampaolo Pozzo Hornets definitivně odkoupil, dobíhalo jim ještě přestupové embargo. Toho se Watford konečně zbavil až 30. července, tedy těsně před rozjezdem nové sezony League Championship, a během necelých dvou týdnů dočista překopat takové torzo, jaké si na Vicarage Road toho času vydržovali... to by se rovnalo holé 'mission impossible'. Alespoň tedy bez využití instituce hostovačky.

Další věcí je, že proč byl asi Watford odměněn takovým embargem? Samozřejmě proto, že se po jedné dekádě relativního klidu opět potácel ve finančních problémech, když pod dohledem nezodpovědného Laurence Bassiniho (nedávno výmluvně odsouzeného k tříletému zákazu jakéhokoliv fungování ve světě kopané) nastřádal tíživý dluh ve výši 13 milionů liber.

V souvislosti se Sršni se tenkrát často mluvilo o bankrotu, a právě v disciplíně nízkonákladového vzbouzení tápajících klubů platí Giampaolo Pozzo za mistra nad mistry. Letos v létě se ostatně stal vůbec prvním člověkem na této planetě, který vlastní kluby ve třech různých nejvyšších soutěžích v Evropě. A se všemi přitom postupoval; žádné zkratky a ulehčování.

Nejprve se Pozzovic roku 1986 - ihned po převedení vlastního rodinného byznysu pod mnohem větší firmu Bosch - ujali zmíněného Udinese, které si postupně vypiplali ve stálici italské Serie A. Celek z odříznutého stotisícového městečka na severovýchodu země strávil mezi smetánkou 25 z posledních 30 sezon, šestkrát se umístil v první pětce - a třikrát i velmi nedávno.

Španělská Granada je potom snad ještě pohádkovějším příběhem. Nejpopulárnější turistická oblast rozlehlé Andalusie sice v globálu není žádným zapadlým střediskem, ovšem z fotbalového hlediska to o ní tvrdit bez problémů šlo.

Pozzo Granadu roku 2009 přebíral značně podvyživenou ve třetím podlaží, přesto ji bleskurychle vyvedl do nejvyššího patra (kam se dříve nepodívala dlouhých 33 let) a letos ji tam udržel už počtvrté v řadě. Zde se sluší dodat, že s velkými problémy - které způsobil mimo jiné odchod klíčového střelce Odiona Ighala právě do Watfordu, jehož progresu se v rámci malého Pozzova impéria leccos podřizuje.

Právě nigerijský forvard je teď vlajkovou lodí nového směru Watfordu: poblíž hlavního města Anglie hostoval jen krátce, aby se ihned záhy stal Sršněm na plný úvazek, a následoval tak stopy Forestieriho, Pudila, Battocchia, Abdiho, Anyi, Ekstranda a čerstvě i Vydry.

Ti všichni se do Hertfordshireu dříve nebo později přestěhovali natrvalo, a zasadili se tudíž o relativní diskreditaci nesmírně častého argumentu ve smyslu, že hostování je z podstaty slova krátkodobou záležitostí, a takoví hráči tedy přijdou a zase odejdou, aniž by si ke klubu vypracovali pořádný vztah, čímž Watfordu kazí jméno.

Jenže jak vidno, k žádnému takovému bezhlavému protáčení či 'sdílení' majetku prostě nedochází. Pozzo Watford vnímá jako dlouhodobý projekt, který se nějakým způsobem vyvíjí, a podle toho to taky vypadá. Jistě, fórky o Udinese B z módy jen tak nevyjdou, ovšem při pohledu na soupisku, kde nefiguruje byť jen jediný host (!), už jaksi ztrácí na údernosti. Allan Nyom sice letos přišel od černobílých, to však rovnou nastálo.

Popírat jistou watfordskou evoluci tedy nemá cenu a místo toho by se Giampaolo Pozzo měl raději chválit za to, jak se drží prapůvodních slibů. Už na počátku angažmá u Hornets totiž plánoval, že začne laciným lepením skrze hostovačky a postupně přejde na model, který se mu osvědčil v Udinese - tedy sázku na výtečně propracovaný systém skautingu a rozvoj domácího talentu.

Márcio Amoroso, Fabio Quagliarella, Alexis Sánchez, Kwadwo Asamoah a Samir Handanović - to jsou všechno hráči, které Pozzo na Friuli přivedl za zanedbatelný peníz, aby je následně prodal s parádním ziskem. A zároveň jde o hráče z různých koutů světa, lapané do široce roztažených sítí Udinese, z jejichž záviděníhodného dosahu nyní začínají těžit také ve Watfordu.

Trenéři s význačnými členy vedení všech tří Pozzových klubů si pravidelně vyměňují informace a i díky tomu v posledních dnech na Vicarage Road přistály 'zásilky' ze šesti lig včetně té rumunské či ruské.

Bohužel, letošní nákupní horečka již vrhá stín na onen druhý bod; rozvoj domácího talentu. Tam si Watford v delším časovém horizontu nevede špatně, to vůbec ne - jeho akademie je dokonce symbolem pokračující služby fotbalového klubu vlastní lokální komunitě, a ještě v sezoně 2012/13 byli Hornets schopni i ochotni postavit do základu osm doma odkojených (home-grown) fotbalistů.

Dnes už je to ale v tomhle směru na Vicarage Road spíše jedna velká bída a fanoušci se s jistou dávkou naivity mohou odvolávat snad akorát na 20letého útočníka Bernarda Mensaha. Právě růst vlivu akademie a pokrok v komerční oblasti, která by byla schopna přitáhnout k Watfordu nové fanoušky - to by teď měly být nejbližší Pozzovy cíle, jdoucí ruku v ruce spolu se stabilizací Golden Boys v Premier League.

Už teď je každopádně jasné, že italským vlastníkům na chodu klubu notně záleží. Na rozdíl od Red Bullu či City Football Group nejde Pozzovic o expanzi vlastní značky; roku 2008 se koneckonců rodinné firmy zbavili a žijí už jenom z fotbalu. I fotbalem...



obrázek
Troy Deeney právě střílí nejslavnější gól v dějinách klubu. Zdroj: mmitii.mattballantine.com




#3 Kultovní hrdina jménem Troy Deeney

"Jakékoliv mládežnické týmy nebyly pro mě, já místo toho randil s holkami," krčil rameny Troy Deeney během letošního rozhovoru pro deník Telegraph. Měl talent a předčasně dospěl, takže si se svým svalnatým tělem v klidu mohl na styl Freddyho Adua prorazit cestu k juniorským výšinám.

Jenže co by se namáhal, že ano? Troy Deeney si raději na prahu dospělosti vydělával na stavbě a kopával za neligové týmy, aby ho roku 2010 - před pouhými pěti lety! - Watford za cenu 250 tisíc liber vytahoval až ze třetiligového Walsallu.

Riziko s sebou Troy Deeney díky banální cenovce nenesl prakticky nijaké; na londýnském předměstí to zkrátka jen zkusili, že co kdyby z toho náhodou vykoukl jackpot. A na ten to zprvu nevypadalo...

Ve své první sezoně udělaný forvard převážně vysedával za výtečně kooperujícím duem Danny Graham - (o tři roky mladší) Marvin Sordell, a pokud už Deeney výjimečně naskočil do hry, tak povětšinou na křídle, kde mu to moc nesvědčilo.

Tou dobou na Vicarage Road takřka každý bedlivý pozorovatel zaujímal stanovisko, že se Troy Deeney v klubu, ba ani v druhé lize příliš neohřeje, a za pár let se na něho bude vzpomínat s drzým úsměvem - alespoň takové svědectví podává na blogu Forza Watford dlouholetý fanda Adam Drury.

A není důvod nevěřit; ve skutečnosti existuje ještě minimálně jeden pádný důvod k souhlasnému kývání hlavou. Těsně před začátkem letní přípravy na potenciálně zlomovou sezonu 2012/13 se totiž Deeney přimotal do bitky a za kopanec do hlavy jednoho z účastníků vyfasoval 10 měsíců natvrdo.

Z původně vyměřeného trestu si nakonec Deeney pro dobré chování odseděl 'pouhé' tři měsíce a stihl i drtivou většinu onoho ligového ročníku, do něhož vcházel s novou, posílenou motivací: dokázat, že není žádný špatný člověk, a to mimo jiné in memoriam, svému čerstvě zesnulému otci.

Troy Deeney se za mřížemi nijak neflákal, dostal se do životní kondice a tu potom na trávníku s chutí prodával. Nový manažer Gianfranco Zola si okamžitě pochvaloval, že tohle je "přesně typ hráče pro jeho tým", a birminghamský rodák to potvrdil vlastně rovnou při své obnovené premiéře v základu, když koncem září zatížil konto Huddersfieldu.

Takového aktu se následně dopustil na 13 různých (!) soupeřích, mezi 10. listopadem a 8. prosincem 2012 skóroval v šesti ligových utkáních v řadě, a za dalších 18 měsíců už byl Deeney oslavován coby první hráč Watfordu od roku 1961, jemuž se podařilo ve dvou po sobě jdoucích sezonách dosáhnout 20gólové hranice.

Ani na takové metě se ovšem Troy Deeney nezarazil a dál se s radostí překonával. V uplynulém ročníku se blýskl 21 góly (top střelec týmu), 10 asistencemi (osobní maximum) a alespoň dva takové 'kanadské body' zaznamenal v neskutečných devíti zápasech (rovněž vlastní rekord).

V tomhle období už to jinak vzato nebyl Troy Deeney, kdo se přizpůsoboval spoluhráčům; naopak to byli spoluhráči, kdo se přizpůsobovali Troyi Deeneymu. A také to byli spoluhráči, kdo díky němu herně rostli.

Hlavně díky podpoře tohoto agresivního, ve vzduchu dominantního, rychlého a vesměs dokonale všestranného chlapíka se třeba Matěj Vydra mezi prosincem 2012 a únorem 2013 vytasil s pěti dvougólovými starty (!) a slovy Adama Druryho tak prožil nejúchvatnější individuální období libovolného hráče Watfordu v horizontu přinejmenším jedné dekády.

Samozřejmě, o nezapomenutelné okamžiky se staral rovněž Troy Deeney in persona. Konkrétně narážím třeba na tento nepopsatelný moment z play-off League Championship, ze kterého mám husí kůži při naprosto každé nahodilé připomínce, potažmo na nejhezčí gól sezony 2011/12 dle hlasování watfordských fanoušků.

A není to jen o heroických výkonech, Troy Deeney se pravidelně strefuje do černého i mimo trávníky; z pozice hlavního pojítka mezi hráči a fanoušky, kteří v rámci druhé ligy patřili k těm nejzapálenějším. Osvěžující jsou jednak Deeneyho upřímné, obohacující rozhovory, jednak jeho bavičský talent.

Právě watfordské číslo 9 stojí za učiněným hitem sociálních sítí s názvem 'Ospalá kamera', kde během venkovních výjezdů v autobuse fotí spící kolegy a jejich pokroucené tváře následně nemilosrdně sází na Twitter či Instagram. A před finále play-off potom Deeney se spoluhráčem natočili video, na němž si hrají na módní policajty a utahují si z nesrozumitelných proslovů španělského brankáře Almunii.

S Troyem Deeneym se zkrátka člověk nenudí. Jde o fotbalistu, který v neutrálním i zaujatém divákovi vzbuzuje celou řadu rozličných emocí, a takových postav na britské fotbalové scéně nebude nikdy dost. Co si pro nás asi tak schoval do Premier League...?

Autor: Tomáš Daníček

Komentáře (114)

Přidat komentář
popltak

Reagovat
ZB 07

Zřejmě už tady ta otázka několikrát padla, ale - Kolik času zabere napsat takový článek (když k tomu přičteme přípravu)? Jinak Snad se Watford zachrání..

Reagovat
smazaný uživatel

Jaká příprava? Myslíš snad, že tyto informace nemají redaktoři EF v hlavě?

Reagovat
ZB 07

Myslel jsem to třeba tak, že si redaktoři ověří např. přesný výsledek, datum, ročník nebo si najdou odkazy na různý videa, články,..Ale beru to ze svého pohledu, protože něco takovýho bych v životě nevytvořil.

Reagovat
fantomas

5-7 hodin, ale dost hrubyho casu

Reagovat
ZB 07

Hm, díky Když porovnám kvalitu takovýho článku s tím, co jsou schopni vydat v bulvárních denících a k tomu ty počty zobrazení, tak je to poněkud nepřiměřený..

Reagovat
fantomas

Njn, to je jasny.

Reagovat
VdV

pač tenhle článek si přečtou jen blázni do fotbalu, klasickej čecháček potřebuje vědět, kolik vydělá Čech a komu oprcal žen Terry.

Reagovat
ZB 07

No a nebo ti, co chtějí o daným klubu zjistit něco navíc, ale upřímně - někdy tyto články vynechávám, protože tolik informací najednou často nepoberu

Reagovat
smazaný uživatel

EF je asi jediný zdroj z ktorého čerpám informácie o futbale. Kvalita článkov oproti ostatným je neporovnateľná. Šport v bulváre ani nečítam, keďže všade dohady, nepodložené info, zaujatý redaktor atď..čistý hnoj, česť výnimkám

navrhol by som EF či by nechcel vytvoriť -eurosport.cz- ale ta doména už bude asi obsadená alebo niečo podobné, kde by sa venovali športu všeobecne no hlavne kvalitou informácii ako sú tu na EF. to by bolo

Reagovat
ZB 07

Já jsem se bohužel teď naučil navštěvovat isport.cz, hlavně kvůli sestřihům zápasů z naší nejvyšší soutěže a to, co tam někdy vyjde, je neskutečnej odpad. Fakt nechápu, jak je možný, že se autoři těchto "výplodů", nestydí..

Reagovat
Mr.Mike

Reagovat
Darren Fletcher

Reagovat
smazaný uživatel

Ale sou za to doufam peníze, nejste jenom takovýhle cvoci?

Reagovat
fantomas

Jojo, cistej konicek to neni.

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
Znalec

Černý kůň soutěže

Reagovat
mr.Silver

Hmm, leda tak v soutezi o zachranu

Reagovat
Kowe

Sestup

Reagovat
Liquid

snad se zachrání

Reagovat
HullCity

Okamžitý sestup.

Reagovat
bobis21

z mého pohledu jasná záchrana

Reagovat
Zaschrona

Reagovat
Zaschrona

Hmm a vzpomnel jsem si na to, ze Watford vlastne taky hraje Z-Cars pri nastupu hracu na hriste. Bude fajn tu melodii slyset i pri jednom venkovnim zapase.

Reagovat
mr.Silver

Reagovat
Whitemedia

Spadněte prosím

Reagovat
smazaný uživatel

Hm tak Akpom hostovačka. Takže útočník příjde na 100%. Jen ať to není ten Llorente.

Reagovat
Counter

Nepřijde. Na hrotu může být Giroud / Theo / Welbeck.

Reagovat
Zaschrona

www.theguardian.com/football/2015/jul/31/chelsea-bid-baba-rahman-augsburg

17,5 mega liber

Reagovat
smazaný uživatel

tyy vole, je rozpocet Augsburgu na sezonu aspon polovica z tej sumy?

Reagovat
Zaschrona

http://www.handelsblatt.com/fussball-bundesliga-augsburg-macht-zwei-millionen-euro-gewinn/11071630.html

Docela suse: Demnach erzielte Augsburg Einnahmen in Höhe von 47,446 Millionen Euro und verbuchten Ausgabe in Höhe von 45,418 Millionen.

Reagovat
smazaný uživatel

na pomery v PL mne to nepripada jako paleta

Reagovat
stas87

Snad ma Baba rozum a vysere sa na nich.

Reagovat
smazaný uživatel

To je špatně že chce jít v kariéře nahoru?

Reagovat
Robochelsea

On práve chce ísť k nám

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
Infernoqt

hmm, něco velkého se stane

Paddy Crerand, who’s been a fan favorite lately, hinting at signings, and making Manchester United fans excited has done it again. He did it before, so we’re excited to see him do it again.

Paddy Crerand was on MUTV earlier, and he said “The staff at Carrington have been told to get ready for something big this weekend.”

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
I am Mancunian

pecky na hlavu budu, pedro, cillessen podmeeee

Reagovat
smazaný uživatel

nepovedat to Paddy tak by tomu clovek aj veril

Reagovat
I am Mancunian

ale uz by sa to mohlo pohnut, griezmann sa sam nekupi

Reagovat
Busby babes

skoda jen, ze Paddy tohle rika uz dva mesice a holt mu to na konci cervna/zacatku cervence vyslo.. cimz nerikam, ze se nic nestane, jen ze Paddy o tom vi uplny kulovy.

Reagovat
Infernoqt

vím, beru to s nadhledem, baví mě lákat pozornost, kdo s čím příjde, že by to mohlo být

Reagovat
kiwwi

Zlatan nedavno prehlasil, ze jeho dalsie posobisko vsetkych prekvapi...hmm

Reagovat
Infernoqt

to jo, ale až od té další sezony (za rok)

Reagovat
fantomas

Reagovat
stas87

https://www.youtube.com/watch?v=RDqkUTpVGKk

Ako je mozne,ze na taky skvost som prisiel az dneska?

Reagovat
Counter

Boha, sezona ještě nezačala a Mou už zas vesele kope a rýpe... Škoda, že na něj ten ignore list uvalit nejde.

Reagovat
Whitemedia

Copak říkal?

Reagovat
Counter

Popravdě? Nic extra Moje chyba, nechal jsem se rozezlit titulkem.

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
Bayern +

S obrovským prehľadom najzaujímavejší nováčik. Jasná záchrana proste.

Reagovat
kiwwi

tvoj vkus je nieco pre mna nepochopitelne

Reagovat
smazaný uživatel

Sestup. Nevěřím, že Pozzovi na Watfordu nějak extra záleží. V Premier League se touhle dobou porcuje pořádný medvěd a Pozzo chce být u toho. Proto taky obětoval Granadu, kterou tím málem poslal do druhé ligy.

Reagovat
fantomas

Jisteze zalezi.

Reagovat
kiwwi

https://youtu.be/6CMhuLCO7sg

To ako vazne? To su solidne spiny jak Blanc, tak hraci PSG a aj klub ako taky. Ako sa mozu takto vyjadrovat o hracovi ktory tam este neprestupil a je hracom ineho timu? Kazdopadne Di Maria tam zapadne k tymto kurvickam.

Reagovat
smazaný uživatel

tak co oni, ale to co predvadza Blan ohladom toho to je solidna sracka z jeho strany

Reagovat
I am Mancunian

nic hrozne

Reagovat
smazaný uživatel

Laurent Blanc on transfer of #DiMaria to @PSG_inside: "Patience three days more..."

Reagovat
I am Mancunian

Reagovat
smazaný uživatel

Edo z nich 50 dostane

Reagovat
Busby babes

rekl bych, ze se jich ptali stylem: co rikate na ty spekulace o prichodu ADM... a oni proste rekli, ze to je dobrej hrac, kterej by jim pomohl... nic hroznyho.

Reagovat
kiwwi

fuck off...toto co predvadzaju na cele s Blancom je vrcholne neprofesionalne

Reagovat
Swarley
Reagovat
Busby babes

Reagovat
smazaný uživatel

A nebo zkráceně ty, co nepustili Vydru na ME

Reagovat
Willy Wonka

Já jsem spokojený. A ještě otázka, jak to teď bude s hráči, kteří jsou pod Nike nebo jinými firmami? To teď třeba takový Rooney, asi momentálně největší marketingová hvězda v United, vůbec nebude na těchto promo fotkách? Každopádně s dresy jsem maximálně spokojený, staromilská elegance a super změna oproti posledním dresům od Nike.

http://www.manutd.com/~/media/BDD8A9B5477F41A787480BA09EEE7D48.ashx?w=1280&h=720

Reagovat
Busby babes

ale bude. jen tohle jsou fotky hracu co maj smlouvu s adidasem a tak se s nima udelaly fotky driv nez s ostatnima.

Reagovat
Busby babes

https://www.youtube.com/watch?v=0P7O69GuCII

btw. v tom videu je i Wazza.

Reagovat
Busby babes
Reagovat
Robochelsea

Čo si, veď potom by Ronaldo nemohol byť na fotkách Realu, Messi na fotkách Barcelony a Eden na našich

Reagovat
Busby babes

doufam, ze venkovni a treti se taky zacnou brzy prodavat.

Reagovat
CubONE

domaci je skvely, ale ak sa potvrdi ten cierny, tak okamzite kupujem Darmiana

Reagovat
chicuita

Je skvělý

Reagovat
Busby babes
Reagovat
risk je zisk

Na kolik let je Adidas vázány s MU? Jinak ten Chevrolet tam je jak pest na oko, nemůžu si pomoct.

Reagovat
Swarley

ale něco je jinak a není to tak hrozné, jak to bylo loni...nějak tam to logo Chevroletu nevypadá až tak hrozně, jak dřív...jako nepřehlédnutelný to je pořád, ale vadí mi to na těchto dresech daleko míň...

Reagovat
Busby babes

uz sis zvykl, to bude ten rozdil.

Reagovat
Swarley

jako je to možné, ale tady mi přijde výraznější náš znak nebo něco takového...nevím...ale fakt možná jen zvyk...

Reagovat
Busby babes

na 10 let.

Reagovat
fenixLFC

snad zostupia

Reagovat
smazaný uživatel

OT: jak dlouho vám u notebooku vydrží HDD?

Reagovat
smazaný uživatel

To asi záleží na hodně proměnných. Jeden mám 10 let a bez jediného problému....

Reagovat
smazaný uživatel

Teda mimo toho že se mi tam omylem stáhlo asi 10Gb porna.

Reagovat
iamek

" omylem "

Reagovat
niflheim

Však jo, člověk najde nějakou novou kočenu a provede odbornou rešerši... a najednou pár GB.

Reagovat
smazaný uživatel

prečo by niekto sťahoval porno? To som nikdy nepochopil

Reagovat
kiwwi

zabezpecit sa keby bol vypadok internetu

Reagovat
Lacko_Boh

to dam z hlavy

Reagovat
kiwwi

Reagovat
kiwwi

na dumaka

Reagovat
fenixLFC

Reagovat
dalu

Reagovat
smazaný uživatel

vtedy treba pracovať s fantáziou... alebo s MTV Dance kanálom

Reagovat
frankiefcb

Reagovat
Shevchenko

Reagovat
j_mrazik

Aby ti nevyskakovaly pornostranky, kdyz se chces podivat na pocasi.cz. Ta nabidka tam skace sama jak na potvoru.

Reagovat
iamek

Ja mam stary NTB Toshiba 8 let a nevrazil jsem do nej ani korunu :).

Reagovat
Beči

No, já už mám notebook 6 let, vylila se do něj vodka, převrhl popelník, nesčetněkrát "hupsnul" na zem a HDD se stále těší dobrému zdraví, takže pohoda

Reagovat
smazaný uživatel

Není "Watford Gap" u úplně jiného Watfordu? Ale jinak je to skvělý článek.

Reagovat
Koláč na pekáč

Super článek. Watfordu hodně přeju, aby se v PL udržel, moc sympatickej tým.

Reagovat
smazaný uživatel

Po tomto prestupovom období už moc sympatií neostalo, ale zachrániť to môže pekný ofenzívny futbal.

Reagovat
smazaný uživatel

Doufám, že se Watford zachrání a že Matěj dá alespoň 10 gólů, ale je to mé přání spíš než realita, protože ty hromadné nákupy průměrných až podprůměrných hráčů mi vůbec nevoní.

Reagovat
Nikikrew

Osobne im prajem zotrvanie. Uvidime ako sa budu prezentovat

Reagovat
smazaný uživatel

paradny clanok, palec hore !

len jedna oprava hned na zaciatku. watford gap nie je pri nasom watforde ale pri dedinke watford o hodny kusok severnejsie v northamptonshire ako sa ide na birmingham

Reagovat
fantomas

Hm, fail, díky za opravu.

Reagovat
smazaný uživatel

Pro fandy Chelsea. S jakou sestavou na nás zítra pravděpodobně nastoupíte?

Reagovat
Usty

Courtois - Ivan, Cahill, Terry, Azpi - Matic, Fabre - Moses (Will), Oscar, Hazard - Costa.

Záleží, zda Will bude fit po Cope.

Reagovat
Coutinho10

snad to Watford zvladne ....trvalo to dlouho, nez se povedl ten postup...nekolikrat chybel kousek, ale konecne se jim to podarilo a jsou zpatky

Reagovat
smazaný uživatel
Reagovat
smazaný uživatel

Souhlasím s tím černým koněm.

Reagovat

Sledování komentářů

Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.

Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele