Pohled na současnou tabulku Bundesligy budí skoro úžas. Čtyři týmy v čele dělí jeden jediný bod. To fanoušci v Německu nepamatují od roku 1994! Pojďme se spolu podívat, jak to vypadalo tenkrát...

Sezóna 1993/1994. Favorit? Bayern Mnichov. Nejen proto, že v Německu je vždycky favorit stejný. Ale Bayern byl v tu dobu tři ročníky bez titulu, a to je již opravdu na pováženou. Trenérem Bayernu byl v té době Erich Ribbeck a mezi nejdůležitější hráče patřili bezesporu Lothar Matthäus (33 zápasů / 8 branek), Christian Nerlinger (32/9), Mehmet Scholl (27/11), Bruno Labbadia (20/7) nebo Adolfo Valencia (25/11). Jaká byla tehdy podoba tabulky po 19 kolech?

1.	Leverkusen	24 bodů
2.	Frankfurt	24 bodů
3.	Bayern	23 bodů
4.	Kaiserslautern	23 bodů
5.	Hamburk	23 bodů
6.	Duisburg	23 bodů

Ne čtyři, ale dokonce šest týmů v rozmezí jediného bodu! Ale to jsme v dobách dvoubodového systému, který přeci jen nabízel větší šanci na vyrovnané ligové pořadí než dnešní systém tříbodový. Konečná tabulka pak nabídla jen o něco méně vyrovnané pořadí:

1.	Bayern	44 bodů
2.	Kaiserslautern	43 bodů
3.	Leverkusen	39 bodů
4.	Dortmund	39 bodů
5.	Frankfurt	38 bodů
6.	Karlsruhe	38 bodů

Bavoři tedy nakonec titul získali, i když se z něj už neradoval Erich Ribbeck. Toho na lavičce po remíze ve 20. kole s Drážďany vystřídal Franz Beckenbauer. Jaké jsou předpoklady letos? Tipování je jako vždy těžké, tak si alespoň zkusme vyjmenovat klíčová fakta týkající se jednotlivých týmů. Konečný úsudek již milerád nechám na vás.

Bayern Mnichov (40 bodů, skóre 46:13)
- zkušený trenér (dva tituly v Německu a trofej Ligy mistrů s Realem Madrid)
- hodnota kádru se rovná téměř součtu hodnot všech tří soupeřů
- střelec Mario Gomez (17 gólů)
- historická zkušenost s téměř každoročními boji o titul
- poslední dvě kola se Stuttgartem a v Kolíně
- největší tlak na hráče

Borussia Dortmund (40 bodů, skóre 43:14)
- trenér hecíř a motivátor (za kterého se hráči na trávníku třeba rozkrájí)
- osvědčený herní systém
- střelec Robert Lewandowski (14 gólů)
- nejlepší publikum v lize
- poslední dvě kola na hřišti Kaiserslauternu a s Freiburgem
- poslední povedená obhajoba titulu kromě Bayernu v roce 1996 (právě Borussia)

Schalke 04 (40 bodů, skóre 45:24)
- klubový trenér století (zvolen fanoušky Schalke v roce 1999)
- nejvyrovnanější útok (Huntelaar 16 gólů a Raúl 10 gólů)
- v kádru Jefferson Farfán, hráč s konstantní výkonností a velkým srdcem
- hráči pod menším tlakem než v Mnichově a Dortmundu
- poslední dvě kola s Herthou a v Brémách
- mistrem naposledy v roce 1958

Borussia Mönchengladbach (39 bodů, skóre 31:12)
- trenér spasitel Lucien Favre (zázračná záchrana v loňském roce)
- střelec Marco Reus (12 gólů, drží formu i po oznámení přestupu)
- tým hraje nad své cíle a v euforii po loňské záchraně
- dle výkonů na hřišti lze usuzovat na vynikající klima v kabině
- poslední dvě kola s Augsburgem a v Mohučí
- může klopýtnout s outsiderem (letos prohry s Freiburgem či Augsburgem)

Jak vidno, najít se dá spousta důvodů, proč by mohl vyhrát titul kterýkoliv z prvních čtyř týmů tabulky. V již zmiňovaném roce 1994 vyhráli korunu krále střelců s 18 trefami do černého hned dva hráči. Stefan Kuntz (Kaiserslautern) a Anthony Yeboah (Frankfurt). A tím se dostáváme na opačný konec tabulky. Ghaňan Yeboah držel jako Afričan donedávna rekord největšího počtu gólů v jedné sezóně, aby ho předčil Papiss Demba Cissé. Ten Cissé, který v zimě odešel z Freiburgu a s ním asi odešly i naděje na udržení se v nejvyšší soutěži. Freiburg je poslední, dostává nejvíc gólů a hrůzostrašná úvodní čtvrthodina v Mohuči ho stála další cenné body. Druhý zmiňovaný ostrostřelec by se pak možná na hřišti neztratil v dresu Kaiserslauternu ani po osmnácti letech. Klub z Betzenbergu dal totiž nejméně gólů ze všech celků tabulky a je logicky v pásmu sestupu. Dva góly vstřelené v tomto kole Augsburgu paradoxně stačily jen na remízu. Poněvadž v posledních pěti sezónách až na jednu výjimku vždy sestoupily dva z týmů, které byly v pásmu sestupu po 19 kolech, můžete začít tipovat i tady. Dokáže se někdo z té trojice přeci jenom udržet? Příkladem nechť je loňská lopotná a přesto hrdinská záchrana Hříbat z Gladbachu...