Mourinho a jeho putování světem

Celým jménem José Mario Santos Mourinho Félix. Narodil se 26. ledna 1963 v portugalském Setúbalu. Vyhrál 4 tituly mistra ligy za sebou. Dva s Portem a dva s Chelsea. Ale to není vše. Má na svém kontě rovněž vítězství v Lize mistrů a v Poháru UEFA. Jako trenér Porta. V letech 2004 a 2005 byl jmenován FFHS nejlepším trenérem světa.

Je vysokoškolsky vzdělaný, má titul profesora tělesné výchovy se specializací sportovní metodologie. Má rovněž speciální trenérský kurs UEFA, který absolvoval ve Skotsku. Po jeho skončení se vrátil do Portugalska. Kuriozitou je, že nastoupil na místo učitele - trenéra tělesné výchovy v jednom gymnáziu.

Dlouho na školním hřišti nevydržel a stal se 2x po sobě asistentem trenéra. Nejdříve v Estrela Amadora, později v rodném městě, v klubu Vitória Setúbal. Fotbalová veřejnost ho vzala na vědomí ale až ve chvíli, kdy se stal tlumočníkem Sira Bobbyho Robsona ve Sportingu a v FC Porto. Zůstal mu věrný a následoval ho v roce 1996 také do dalšího působiště, tentokráte do Barcelony. Zde se naučil další jazyk, katalánštinu. Také proto má jednu z přezdívek Překladatel (tlumočník). Sir Bobby odešel do PSV Eidhoven, nahradil ho Nizozemec Louis van Gaal. Mourinho zůstal a pracoval znovu jako "ten třetí vzadu". Ale postupně se přeci jen dostal do šatny, na předzápasové porady, pomáhal při určování sestavy, taktiky. Dokonce se stal trenérem Béčka Barcy.

Na konci sezóny 1999/2000 končí jeho působení v Barceloně a vrací se do Portugalska. Již ho přestává bavit být jen asistentem, hledá uplatnění jako trenér. Nová sezóna začala a Mourinho se stal nezaměstnaným. V září, po 3. kole ligy, se mu naskytla životní šance. Zavolal mu João Vale e Azevedo a jeho slova změnila Mourinhovi život! Stal se trenérem jednoho z nejslavnějších evropských tymů. Benfica Lisabon mu otevřela své brány.

Benfica porazila Sporting 3:0 a zdálo se, že pro dvojici Mourinho - Mozer nastávají zlaté časy. Omyl. Přišly volby, změnilo se vedení a nastalo balení kufrů. Začátkem prosince si šel José Mario na sociálku pro podporu. Uvažovalo se, že se může stát trenérem Sportingu, kde vyhodili Augusta Inácio právě po porážce od Benficy, ale nedošlo k dohodě.

Od následující sezóny vedl União Leiria, tým nic moc, ale i tak ho kouzelná ruka nové trenérské hvězdy vytáhla na 5. místo. A přišla bomba! FC Porto se v Portugalsku neodmítá. Zvláště po vyhazovu od největšího nepřítele. Bilance? 15 utkání, 11-2-2! 3. místo a slib, že v následujícím roce bude titul.

Slíbil a splnil. Rok 2003 a první Super Liga. A hned s rekordem! 27 výher, 5x nerozhodně a jen 2 prohry. Náskok před druhou Benficou 11 bodů! A k tomu ještě Portugalský pohár, Porto porazilo Leirii, a Pohár UEFA, kde ve finále hraném v Seville padl Celtic. Následující rok vše potvrdil a v mnohém dokonce předešlou sezónu předčil. Znovu titul, prohra ve finále Poháru s Benficou, ale sladké vítězství v Lize mistrů, když ve finále Porto porazilo Monaco 3:0.

Mourinho měl mnoho nabídek, ty nejvážnější asi z Liverpoolu a Chelsea. Stojí za to připomenout si jeho slova z roku 2004: "Trénovat Liverpool asi musí zajímat každého. Chelsea mne nepřitahuje. Moc peněz, nejasné plány, všechno stojí na vratkých základech. Je sice dobré mít dostatek peněz a koupit na koho si ukážete, ale jistota že všechno dobře dopadne neexistuje."

Snad právě proto se Mourinho Chelsea upsal. Stal se nejlépe placeným trenérem světa. První rok měl smlouvu na £ 4.2 miliónu, druhý rok dostal ještě jeden milión přidáno. Po první tiskové konferenci získal od britského tisku přezdívku "The Special One” zejména za tato slova: "Prosím vás, nemluvte o mě jako o arogantním. Jsem mistrem Evropy a myslím si, že jsem speciální typ člověka!"

Do Londýna přetáhl všechny spolupracovníky z Porta. Přestupy? Tiago Mendes (£10 milionu) Benfica, Didier Drogba (£24 milionu) Olympique Marseille, Mateja Kežman (£5.4 milionu) PSV Eindhoven. Z FC Porto Ricardo Carvalho (£19.8 milionu) a Paulo Ferreira (£13.3 milionu).

2004/2005: Carling Cup, Liverpool 3:2. Titul po 50 letech, v roce 100. výročí založení klubu. Liga mistrů? Vztek! Vyřazení od Liverpoolu v semifinále, gól v nastavení, míč nikdy nepřešel přes brankovou čáru.

2005/2006: Obhajoba titulu, o jeho zisku rozhodlo vítězství nad Manchester United 3:0. Medaile, kterou dostal Mourinho letí na tribunu, právě tak jako jeho sako. Dostává druhou, ale i ta mizí mezi příznivci. Později tvrdí, že medaile byla stejná jako ta před rokem a on nepotřebuje mít dvě stejné...

2006/2007: Téma bylo stejné po celý rok: odejde, neodejde. V Chelsea vládla nejistota, ale i tak znovu vyhrává Carling Cup po výhře nad Arsenalem. Ale titul do třetice nezískává, ten se po 5 letech vrací do Manchesteru, na Old Traford. John Terry, Petr Čech a Joe Cole moc chyběli... Ale jak se říká, pomsta byla sladká. Při slavnostním otevření nového Wembley, Chelsea poráží ve finále FA Cupu ManU 1:0

2007/2008: Bez vysvětlení, po vzájemné dohodě, odchází 20. září 2007 José Mourinho z Chelsea. Na domácím stadiónu prohrál jediný zápas. S Barcelonou... Kam povedou jeho další kroky? Neskončí právě na Camp Nou?