Ligue 1 - souhrn 38. kola

Góly: 17. Alexis Busin, 59. Modou Diagne, 82. Faitout Maouassa - 74. Arnaud Nordin

AS Nancy-Lorraine sice v posledním kole vyzrálo na AS Saint-Étienne. Ale nebylo to nic platné, protože Lorient uhrál remízu s Bordeaux. Tým Pabla Correy tak doprovodí Bastii do druhé ligy.

V 17. minutě Diagne na hranici šestnáctky v pádu přihrál Alexisovi Businovi, jenž po zemi překonal Stéphanea Ruffiera - 1:0. Následující minuty byly z obou stran spíše opatrnější, takže není divu, že v podstatě další nebezpečná situace byla zase gólová. To se ovšem budeme muset přesunout do devětapadesáté minuty.

Rohový kop se tehdy snesl přímo na hlavu Modou Diagneho. A protože nestál daleko od brány, nestačil brankář (ani nikdo z obránců) včas zareagovat - 2:0. Na tribuně byl přítomný i bývalý šéf UEFA Michel Platini. Kdysi hrával za oba kluby (samozřejmě, že ne současně), takže těžko soudit, co pro něho znamenala 74. minuta.

Tehdy byl možná ve vápně faulován jeden z domácích, ale rozhodčí Millot nechal pokračovat ve hře, tudíž dostal osmnáctiletý Arnaud Nordin šanci nasadit Assembému housle, třebaže nestál v úplně nejlepším úhlu - 2:1. Jenže Les Chardons se nenechali zaskočit, a také nechtěli ponechat vůbec nic náhodě.

Centr jednoho ze soupeřových hráčů nechtíc prodloužil Jérémy Clément. Zprvu to nevypadalo na žádnou velkou pohromu, ale rychlík Christ-Emmanuel Maouassa nakonec všem ukázal svá záda a skóroval do protipohybu gólmana - 3:1. Na udržení to však nestačilo, což znamená, že se potřetí za sebou stalo, že klub, který vyhrál Ligue 2, následně hned po jednom roce zase putoval zpět do druhé nejvyšší soutěže. Uvidíme, jestli to bude platit i v roce 2018 v případě Racingu Štrasburk.

Góly: 69. Vincent Le Goff - 7. Younousse Sankharé

Lorient měl situaci ve svých rukou. Nakonec má kliku, že od této sezony se znovu začíná hrát ve Francii baráž. O udržení se tedy porve v dvojzápase s Troyes.

Pro Casoniho tým to přitom vypadalo hodně nadějně. I remíza by byla dobrá. Jenže Ronny Rodelin v závěru zápasu PSG - Caen vyrovnal, takže z toho bylo nakonec šestnácté místo. Ale pojďme na Stade du Moustoir. Tam se mohli domácí radovat už ve 4. minutě. Cédric Carrasso byl sice překonán, ale po střele Jimmyho Cabota mu pomohla tyč.

Za tři minutky však udeřilo na druhé straně. Malcolm centroval a Younousse Sankharé hlavou poslal Bordeaux, v jehož dresu odehrál Jaroslav Plašil necelých třicet minut, do vedení - 0:1. Lecomte si sice na míč sáhnul, ale v cestě do sítě mu nestihnul zabránit. Vyrovnat mohl Majeed Waris, ale nevyrovnal.

Cabotův centr pak hlavou poslal nad bránu Zargo Touré. V 68. minutě zblízka střílel Benjamin Jeannot a Carrasso seznačně vytáhnul balon levou kopačkou alespoň na tyčku. Z další akce ovšem propadl centr až na zadní tyč, kde ho half-volejem napálil směr Carrasso Vincent Le Goff. Jednička Bordeaux si sice na balon taky sáhla, ale víc toho nestihla - 1:1.

Stadion by v euforii, kterou mohl v 83. minutě zmrazit Sankharé, kdyby ovšem hlavičkoval přesněji. Po Kamanově přihrávce mířil Diego Contento přímo na Lecomteho. Jenomže další góly už v Lorientu prostě nepadly. Bordeaux tedy bude doufat, jak dopadne finále Coupe de France mezi Angers SCO a PSG. Netřeba asi zmiňovat, komu budou Gourvennekovi svěřenci držet palce.

Góly: 16. Nicolas De Préville, 46. Nicolas De Préville, 53. Nicolas De Préville (pen.)

Lille i zásluhou hattricku Nicolase De Prévilleho vyzrálo na oslabené Nantes. Kanárci však přesto mohou být se sezonou spokojení. Nad podzim kandidovali na sestup, ale ve finále z toho je krásná sedmá příčka.

Hosté prohráli z posledních čtrnácti utkání jen tři. Nicméně LOSC chtěli vyhrát i z toho důvodu, že šlo s největší pravděpodobností o poslední zápas kouč Francka Passiho na lavičce tohoto klubu ze severu Francie. Že by to skutečně mohla být vítězná rozlučka, se začalo naplňovat už v 16. minutě, kdy padla první branka.

Rony Lopes využil nedůrazu obránců k přihrávce před odkrytou klec, kde číhal De Préville a bylo to 1:0. Rio Mavuba a Yassine Benzia pak vymysleli výbornou možnost pro Ibrahima Amadoua, jenže ten jaksi s díky odmítnul. Teprve nedlouho před koncem úvodního dějství se osmělili hosté. Jmenovitě to byl Guillaume Gillet, kdo testoval pozornost Mike Maignana.

Rony Lopes v závěru první půle také selhal. Druhý poločas ... Ne, druhý poločas prostě nemohl začít lépe pro Lille. Brankářův dlouhý odkop trochu se štěstím prodloužil Éder ideálně do běhu De Prévillemu, jenž nasadil Dupému housle a běžel se radovat - 2:0. Po další Lopesově střele se neohroženě jal zachraňovat Diego Carlos.

Nicméně následně fauloval/nefauloval Lucas Lima ve vlastní šestnáctce. A protože za to inkasoval druhou žlutou, musel se pakovat ze hřiště. Nicolas De Préville si řekl, že by bylo hezké, kdyby mohl dát i ten třetí gól. Spoluhráči nebyli proti, a tak mohl zacílit do levého dolního rohu brány. Maxime Dupé si přitom vybral druhou stranu, takže nebylo co řešit - 3:0.

Zbytek poločasu patřil Sébastienu Corchiovi. Nejprve jeho pumelice mířila těsně nad, a poté nemohl být jeho zásah uznán pro ofsajd. Lille tedy skončilo jedenácté. Určitě není bez zajímavosti, že právě Corchia odehrál v dresu Lille všech osmatřicet utkání. Na druhé straně ani jednou nechyběli Lucas Lima a Guillaume Gillet. Uvidíme, jak oba celky přes léto posílí kádr.

Góly: 74. Bafétimbi Gomis

Reportáž z utkání připravujeme.

Góly: 10. Maxime Le Marchand (vl.), 48. Alexandre Lacazette, 78. Alexandre Lacazette - 15. Anastasios Donis, 69. Anastasios Donis, 90+3. Jean Michaël Seri (pen.)

Reportáž z utkání připravujeme.

Góly: 13. Adrien Rabiot - 90. Ronny Rodelin

Reportáž z utkání připravujeme.

Góly: -

Reportáž z utkání připravujeme.

Góly: 82. Jonathan Bamba, 88. Flavien Tait

Angers zakončilo ligovou sezonu výhrou nad Montpellierem. To před finále Coupe de France určitě pomůže, ale otázka je, jestli bude sebevědomí stačit i na obhájce prvenství, tedy celek PSG.

Hodně se spekulovalo, jak SCO přistoupí k tomuto mači. Přeci jen v tabulce Ligue 1 už si nemohlo o mnoho polepšit. Hráči však nic nepodcenili, i když to trvalo až do závěrečné desetiminutovky, než se prosadili. První pokus si na konto ovšem připsal Famara Diédhiou už v 6. minutě. Geoffrey Jourdren byl pozorný a o nějakých 180 sekund později ani zasahovat nemusel, neboť Vincent Manceau mířil vedle.

Dále se ve vyložené pozici ocitnul Cheich N’Doye, jenže trestuhodně svou příležitost zahodil. Po třiceti minutách se připomenul Nicolas Pépé, avšak i jeho šanci chyběl malý kousek k tomu, aby skončila pod břevnem. Také po změně stran to byla v celku jednostranná záležitost. Přitom, co se střel mezi tři tyče týče, bylo to po závěrečném hvizdu 5:5. Nicméně ty v podání borců z Montpelliru byly spíše z kategorie propagačních.

Za jedinou skutečnou výjimku lze považovat snad akorát pokus Isaaca Mbenzy, který tak trochu hokejově vyrážel Alexandre Letellier. Následně dvakrát v koncovce selhal Karl Toko Ekambi, takže svůj sezonní účet zakončil na sedmi brankách, což z něj stejně činí nejlepšího střelce týmu. V 77. minutě byl hodně blizoučko prvnímu zásahu N’Doye, leč brankář hostujícího celku předvedl výtečný zákrok.

V 82. minutě však domácí sehráli rychlou akci, na jejímž konci byl centr Toko Ekambiho z pravé strany a Jonathan Bamba zblízka uklízel nekompromisně pod břevno - 1:0. V minutě osmaosmdesáté si balon sebral Flavien Tait. Prosmýknul se jak kolem Bryana Passiho, tak kolem Lukáše Pokorného a tváří v tvář Jourdrenovi volil přízemní řešení - 2:0. Pro Moulinův tým z toho nakonec bylo dvanácté místo, MHSC skončili ještě o tři příčky pozadu.

Góly: 69. Adama Diakhaby (pen.), 90. Adama Diakhaby - 42. Fabinho, 47. Jemerson, 78. Jorge

Monaco zakončilo mistrovskou sezonu výhrou nad Stade Rennes. Celkově tak vyhrálo třicetkrát, sesbíralo 95 bodů a vyhrálo dvanáct utkání v řadě, což je nový rekord, který dosud s jedenácti drželo Bordeaux (v jejich mistrovské sezoně 2008/2009).

Les Rouges et Noirs už nehráli o poháry, ale o umístění v horní polovině tabulky, což se nakonec i přes porážku povedlo. Benoit Costil odehrál v dresu bretaňského celku svůj (na delší dobu) poslední duel, neboť v létě se hodlá stěhovat za lepším. Sice inkasoval třikrát, nicméně předvedl i pár výborných zákroků.

Třeba proti Fabinhovi a Valére Germainovi. Druhý jmenovaný následně hlavičkoval tak, že se balon dostal až ke Kylianu Mbappému, jenž stál půl metru před brankovou čárou, ale přesto dokázal minout! Zvláštní, ale i k takovým situacím ve fotbale dochází. Přesvědčili se o tom ve svých kariérách i slavnější útočníci. Ačkoliv právě Mbappé to může dotáhnout hodně daleko.

Nasázet v osmnácti letech patnáct gólů v Ligue 1, to je opravdu slušný počin. Více v Monaku stihnul akorát Radamel Falcao, konkrétně jednadvacet. V osmatřicátém kole však El Tigre nenastoupil. Aktivní Valére Germain byl dále aktivní a jeho dobrou střelu musel vykopávat z brankové čáry Joris Gnagnon.

Ve 42. minutě se konečně prosadil Fabinho poté, co se k němu odrazil míč balon od Costila, jehož zaměstnal ... zase Germain - 0:1. Ve 47. minutě už vedla Jardimova skvadra o dvě branky. Rohový kop Thomase Lemara ukázkově uklidil hlavou do sítě Brazilec Jemerson - 0:2. V 69. minutě se domácím podařilo snížit.

Abdou Diallo ve vlastním vápně fauloval Ndombe Mubeleho a kopala se penalta. Loïc Badiashile, jenž o poločase vystřídal mezi třemi tyčemi Seydoua Sy, se pohnul opačným směrem, než by bývalo bylo zapotřebí, takže Adama Diakhaby vstítil svůj první gól. Na ten druhý (a celkově čtvrtý) si musel počkat do 90. minuty. Ale nepředbíhejme.

Ještě předtím totiž přišla na pořad večera 78. minuta. A s ní první gól Brazilce Jorgeho v jeho prvním klání za Monako po lednovém příchodu z Flamenga. Stál v pokutovém území, když levačkou po zemi zakončil výbornou a obtížně bránitelnou akci na jeden dotek - 1:3. Pro knížecí klub a hru, jakou se prezentoval, vcelku typická věc. Navíc šlo o branku číslo 107. Lepší byli v této statistice akorát borci z Remeše a RC Paříž, ovšem to bylo v (poměrně dávných časech).

Gólovou tečku za tímto duelem tedy udělal Adama Diakhaby, když utekl po levém křídle a nadvakrát překonal brankáře - 2:3. AS Monaco tedy slaví první titul od roku 2000, celkem osmý v historii. Škoda, že se nepodařilo přejít přes Juventus v semifinále. Nicméně úspěch snad pomůže přilákat do ochozů Stade Louis II více diváků a divaček.

Góly: 29. Mustapha Diallo

Guingamp nakonec tím nejtěsnějším možným rozdílem udolal Mety a sezonu zakončí na 10 příčce. Soupeř obsadil příčku čtrnáctou.

Oba celky měly jistotu setrvání v soutěži a poháry byly daleko, takže na Stade du Roudourou dohromady nebylo, o co hrát. Na úvodní šanci se čekalo do 14. minuty. Tehdy Yannis Salibur vyzkoušel pozornost Eijiho Kawashimy, nicméně japonský reprezentant je až příliš zkušený na to, aby tuto střelu propustil.

Domácí chtěli hrát dlouhé balony na Sloana Privata, nicméně na jediném gólu zápasu měl velkou zásluhu Étienne Didot. Ve středu pole získal míč, poslal jen na pravé křídlo Saliburovi, jehož přihrávka na zadní tyči našla Mustaphu Dialla. Z takové blízkosti snad ani nemohl nedat - 1:0. Pro úplnost, psala se osmadvacátá minuta.

Ten samý hráč mohl skórovat i v 53. minutě, jenže Mety od dalšího zářezu uchránila tyč. V 64. minutě mohl vyrovnat Renaud Cohade, ale Jordan Ikoko byl proti a skvělým blokem vypomohl brankáři Karl-Johanu Johnssonovi. A co se na trávníku dělo dál? Už jen to, že Mevlut Erding v dobré pozici hlavičkoval mimo.

Guingamp tedy zaznamenal čtrnáct výher, o tři více, než tomu bylo v minulém roce. Týmu, který v současné době vede Antoine Kombouaré, se obzvláště dobře daří proti postoupivším klubům. Bude to platit i proti Štrasburku a Amiens? Oproti tomu Mety v tomto ročníku rozhodně nehrály špatný fotbal a příští rok by se klidně mohly ještě zlepšit.