Ligue 1 - souhrn 16. kola

Góly: 23. Alassane Pléa, 26. Younès Belhanda, 65. Jean Michaël Seri

Fanoušci Monaka a PSG si nejspíš musí začít zvykat, že Nice se své pozice na čele tabulky jen tak nevzdá. Svěřenci Luciena Favreho dnes podali další dominantní výkon a po demolici Toulouse, kterou svými brankami zařídili Alassane Pléa, Younes Belhanda a Jean-Michaël Seri, se vrací zpět na 'pole position'. Toulouse je osmé.

Monaco v sobotu rozstřílelo Bastii 5:0, takže domácí věděli, že si nemohou dovolit ztrátu. Švýcarský kouč má naštěstí k dispozici ex-lyonského Pléu, který v nepřítomnosti zraněného Maria Balotelliho chytil šanci za pačesy a dnes opět ukázal, že je pro přístavní klub skvělým útočníkem. Potvrdil to po 22 minutách hry, kdy zpracoval dlouhý míč od Danteho, prosmýkl se hostující obranou a nasadil jesle gólmanovi Albanu Lafontovi. 1:0.

O tři minuty později už to bylo o dvě branky, a opět u toho byl stoper Dante; tentokrát se mu podařilo levačkou načechrat přesný pas na Belhandu, který unikl ofsajdové pasti a parádně přeloboval zkoprnělého Lafonta. Mladý gólman Toulouse se ještě před poločasem vytáhl vynikajícím zákrokem proti Cyprienově přímému kopu, dvacet minut po změně stran však už kapituloval potřetí: Belhanda nabil Pléovi, ten si všiml dobře postaveného Seriho a africký záložník přesně mířenou ránou definitivně rozhodl.

Les Violets mohli ještě v závěru alespoň snížit, Issiaga Sylla však nevyzrál na blokujícího Dalberta; na druhé straně se pokoušel na 4:0 zvýšit Anastasios Donis, Lafont ale předvedl další dobrý zákrok a skóre se už neměnilo.

Góly: 46. Florian Thauvin, 80. Bafétimbi Gomis, 90+3. Clinton N'Jie

Z Vélodrome jde opět strach; Marseille zde po loňské katastrofální sérii neprohrálo už poosmé v řadě. Ne že by nováček z Nancy byl nějakým extra měřítkem kvality, suverénní výhra 3:0 - po jednoznačně nejlepším výkonu sezony - však fanoušky přesto potěšila. Hrdiny zápasu se stali hvězdný Thauvin a mladý odchovanec López.

Jestliže dosavadním výkonům pod vedením nového kouče Rudiho Garcii dominovala jalová ofenziva, dnes se Les Phocéens konečně rozstříleli. Zkušený stratég udělal oproti poslednímu zápasu v Saint-Étienne (0:0) jedinou změnu, když Rémyho Cabellu v útočné formaci nahradil Clinton N'Jie, a byl to vydařený krok - domácí od začátku jasně dominovali a zdálo se být pouze otázkou času, než se jim podaří skórovat. Zejména Florian Thauvin byl mimořádně aktivní, i když doplácel na svoji starou známou bolest (zakončení).

Thauvin dvakrát pálil těsně vedle z dobré pozice; když už se mu po Gomisově přiklepnutí podařilo zacílit na bránu, vychytal ho Sjarhyj Černik. Největší šanci první půle si nakonec připsal sám Gomis: v 16. minutě pohotově využil zmatků v obraně Nancy, otočil se na pětníku a nebezpečně vypálil. Situaci nakonec musel zachraňovat bránící Modou Diagne, který srazil míč na tyč. Branku tedy první půle nenabídla, i když o vzrušení nebyla nouze - a to i v negativním slova smyslu. Černik se totiž nešťastně srazil se spoluhráčem Clémentem Lengletem a vypadalo to, že bude muset střídat; nakonec se však nechal ošetřit a zápas dochytal.

Nancy bylo v prvním dějství směrem dopředu naprosto neškodné, pokud nepočítáme propagační volej Loïce Puya, a po změně stran se na tom příliš nezměnilo. Naopak. Dominantní Marseille skórovalo hned 30 vteřin po opětovném obnovení hry: Maxime López našel na pravém křídle Thauvina, který potáhl míč do středu a nádhernou ránou vymetl zapadlý kout Černikovy brány.

Po vedoucím gólů se domácím viditelně ulevilo; Nancy dnes evidentně nemělo na to, aby dokázalo zápas zvrátit, a nakonec inkasovalo ještě dvakrát. Deset minut před koncem zakončil Gomis Thauvinův roh; zpracoval míč ve vzduchu, otočil se a tvrdou ránou (s pomocí tečujícího Diagneho) zaskočil Černika podruhé. Definitivní konec pro Les Chardons přišel krátce poté, kdy byl za likvidační zákrok na Lópeze vyloučen veterán Benoit Pedretti. Poslední branku pak přidal ještě v nastaveném čase placírkou N'Jie.

Góly: 54. Paul-Georges Ntep, 90. Kamil Grosicki

V ostře sledovaném souboji dvou pohárových aspirantů nakonec uspělo domácí Rennes. Po bezbrankové první půli zatížilo konto Saint-Étienne dvěma brankami a po výhře 2:0 se posouvá už na čtvrté místo tabulky; kouč Christian Gourcuff tak opět potvrdil, že je na Stéphanois dlouhodobým expertem. O góly se postarali Paul-Georges N'Tep a Kamil Grosicki.

Domácí Les Rouges et Noirs měli o motivaci postaráno - fanouškům se vůbec nelíbila předchozí prohra v derby s Lorientem, který navíc trůní na samém dně tabulky, dnes však Gourcuffův tým zabral a příznivce si udobřil. Naopak Saint-Étienne ukázalo, že jeho letošní forma je hodně slabá. Sice prohrálo teprve potřetí v sezoně, obrovské množství remíz a impotentní útok však útok na poháry (zatím) prakticky znemožňují. Aktuálně ztrácí Les Verts na svého dnešního soka pět bodů.

Dominance ofenzivněji laděného Rennes byla patrná už v prvním dějství, na skóre se to ale neprojevilo - o což se postaralo jak chabé zakončení, tak solidní obrana hostujícího celku. První šanci si po čtvrthodině hry připsal trenérův syn Yoann Gourcuff, jeho střelu však zblokoval Cheikh M'Bengue. O chvíli později pálil N'Tep z dobré pozice mimo, zatímco Adrien Hunou sice chytrou hlavičkou zaskočil gólmana Ruffiera, míč ale mezi tři tyče usměrnit nedokázal.

Ofenziva ASSE prakticky neexistovala; opět se potvrdilo, že bez klíčového forvarda Roberta Beriće to Stéphanois zkrátka nejde. Vedoucí trefa domácích v 54. minutě tak byla logickým vyústěním situace: N'Tep se zbavil pozornosti bývalého spoluhráče Kévina Théophile-Catherina a přízemní střelou k bližší tyči otevřel skóre. Další góly mohli přidat Giovanni Sio a opět Hunou (ten dokonce dvakrát), ASSE se ale ubránilo a nadále drželo šanci na zvrat.

Ta definitivně zmizela až v nastaveném čase, kdy jasně lepší Rennes zaslouženě přidalo druhý gól. Polský reprezentant Grosicki opět potvrdil svoji starou pověst zázračného žolíku: opřel se do parádního přízemního pasu Ludovika Baala a míč se s odrazem o tyč dokutálel až do Ruffierovy sítě.

Góly: 44. Nicolas De Préville

Bordeaux si trochu zkomplikovalo situace, když doma nestačilo na Lille. To se naopak díky druhé výhře v řadě vyprostilo ze sestupové zóny.

LOSC hrálo aktivněji skoro celý první poločas. Jerome Prior se musel činit proti Yassine Benziovi a dvěma pokusům Ronyho Lopese. V závěru první půle se ale hosté k radosti jejich dočasného kouče Patricka Collota dočkali. Naïm Sliti zahrával z pravé strany rohový kop. Ten hlavou posunul blíž k bráně Renato Civelli.

Adama Soumaoro sice na Priora nevyzrál, ale Nicolas De Préville si šel tvrdě za svým a u míče byl dříve než všichni ostatní, takže poslal hosty do vedení - 0:1. V ten moment nikdo samozřejmě netušil, že další branky už na Nouveau Stade de Bordeaux (aka Matmut Atlantique) nepadnou. Na další větší šance se taky muselo čekat do druhé půle.

V její 18. minutě měl náhradník za Cedrika Carrassa štěstí, že se míč po tečované střele De Prévilla zastavil o břevno. Velice podstatný moment se odehrál o deset minut později. Nicolas Pallois byl v šestnáctce faulován Franckem Bériou. Exekuce se ujal Diego Rolán a za Vincentem Enyeamou zadunělo břevno.

Obrana Lille neinkasovala počtvrté v sezoně. Tuto bilanci bude chtít vylepšit za týden, kdy v domácím prostředí přivítá nečekaného přemožitele PSG, celek Montpellieru. Les Girondins se opět představí ve svém novém stánku. Soupeřem bude rozjeté Monaco, které v tomto kole rozdrtilo Bastii a nadále se s Nice přetahuje o post lídra tabulky Ligue 1.

Góly: 26. Famara Diédhiou (pen.), 58. Cheikh N'Doye - 23. Sylvain Marveaux, 66. Majeed Waris

Lorient vedl, ale dlouho mu to nevydrželo. Pak mělo navrch Angers, jenže za krátkou dobu bylo zase srovnáno. Remíza na Stade Jean-Bouin byla asi zasloužená.

Za devadesát minut šlo mezi tři tyče celkem dvanáct střel, což v případě těchto dvou týmů někoho překvapilo a někoho ne (vzhledem k prostupnosti obran). O první pokus se postaral Famara Diédhiou, ale tváří v tvář Paul Delectroixovi neuspěl. Schovával si to totiž až na 26. minutu, kdy s přehledem proměnil penaltu poté, co Vincent Le Goff fauloval Cheikha N’Doyeho.

Jeho gól znamenal vyrovnání na 1:1, neboť tři minutky předtím chybovala domácí obrana a Sylvain Marveaux mířil po zemi přesně k levé tyči. Do konce první půle si obě strany připsali ještě jednu šanci. Nejdříve střílel Majeed Waris. Míč cestou k bráně tečoval Romain Thomas a Angers mělo štěstí, že si brankář Mathieu Michel dobře postavil tyče.

Na druhé straně hřiště pak minul Yoann Andreu. V 58. minutě centroval z místa do vápna Karl Toko Ekambi. Nejvýše ze všech tam vyskočil Cheikh N’Doye a po jeho hlavičce zapadnul kulatý předmět přesně k pravé tyčce - 2:1. Jenže výsledek dostal svou finální podobu až v 66. minutě, kdy za Lorient vyrovnával Waris.

Snadno obešel Vincenta Manceaua. Ve velkém čtverci pak volil místo příhrávky nebo centru střelu z ostrého úhlu. A dobře udělal, protože s něčím takovým nepočítal ani Michel, ani nikdo jiný - 2:2. O sedm minut později mohl Waris rozhodnout, ale domácí gólman se postaral o to, že tenhle duel vítěze nepoznal.

Góly: 10. Kylian Mbappé, 66. Thomas Lemar, 68. Falcao, 73. Falcao, 79. Guido Carrillo

Monaco s absolutním přehledem opanovalo zápas s Bastií. Vyhrálo 5:0 a dvakrát se střelecky prosadil Radamel Falcao, který už má tedy na kontě sedm tref. Knížecí klub doma s tímhle korsickým neprohrál už sedmadvacet duelů v řadě. Naposledy padnul v březnu roku 1972.

Leonardo Jardim a spol. věděli, že PSG překvapivě nestačilo na Montpellier, takže se do soupeře pustilo už od začátku, i když paradoxně mohlo inkasovat jako první. Gaël Danic ovšem nebyl v zakončení přesný. V 10. minutě centroval Fabinho z vlastní poloviny na Falcaa, který nebezpečně hlavičkoval. Jean-Louis Leca by předvedl výtečný zákrok, kdyby se míč neodrazil k dobíhajícímu Kylianu Mbappému, pro něhož nebylo nijak obtížné dorazit jej po zemi do sítě - 1:0.

Další příležitost patřila Bernardovi Silvovi. Proti gólmanovi Bastie se neprosadil. Thomas Lemar pak mířil nad. Kamil Glik sice za Lecova záda míč dostal, jenomže stál v ofsajdu. Takže do šaten šlo Monaco pouze s těsným náskokem. Ten vydržel na ukazateli skóre až do 66. minuty, kdy se jednadvacetiletý Lemar po Falcaově centru prezentoval šikovným volejem na vzdálenější tyč - 2:0.

Bastia ihned po rozehrávce ztratila balon a než se nadála, servíroval ho v pokutovém území Mbappé pro Falcaa, jenž nekompromisně zavěsil pod břevno - 3:0. Demolice pokračovalo v minutě třiasedmdesáté, přičemž opět v tom měl prsty kolumbijský forvard. Thomas Lemar mu poslal centr tak dokonalý, že stačilo jen nastavit pravačku.

El Tigre hned potom střídal, načež si vysloužil potlesk tradičně poloprázdných tribun na Stade Louis II. Skutečně je to zvláštní jev, že takhle špičkoví fotbalisté hrají před takhle chabou diváckou kulisou. Ale o tom už se namluvilo dost. My se pojďme ještě přiblížit ten pátý gól. Po rohovém kopu se o něj hlavou postaral Guido Carillo - 5:0.

Góly: 22. Jimmy Briand, 63. Yannis Salibur

Trápící se Nantes, které před tímto kolem odvolalo trenéra Reného Girarda, si chuť v bretaňském derby na půdě Guingampu nespravilo. Dočasný lodivod Philippe Mao, jenž doteď vedl nantskou rezervu, mužstvo po debaklu ve vloženém kole s Lyonem mohl jen těžko vyburcovat. Domácí se prosadili díky Jimmymu Briandovi a Yannisovi Saliburovi.

Kanárkům se na svého lokálního rivala obecně daří. Až na šestý pokus Guingampu přece podlehli. V době, kdy jsou vlastně v kompletním rozkladu. Nepomohlo ani celkově pět změn v sestavě, které Mao oproti utkání s Lyonem, v němž Nantes inkasovalo před vlastními fanoušky potupně šest gólů, udělal.

Svěřenci Antoina Kombouarého plně využili mizerného rozpoložení svého soupeře, a napravili tak minulou první domácí porážku v sezóně s Nice. O první trefu se ve 22. minutě postaral Briand. Salibur odvedl výbornou práci na pravé straně, odcentroval do malého vápna, odkud jeho spoluhráč zacílil pohodlně hlavou.

Navýšit náskok mohl zkraje druhého poločasu Mendy, jemuž se dokonce podařilo rozvlnit síť, nicméně jeho radost mu nakonec pokazil zvednutý praporek na znamení ofsajdu. V 63. minutě EAG přece přidal pojišťovací zásah. Marcal z levé strany poslal centr na hranici šestnáctky, odkud Salibur těžkou střelu zvládl a usměrnil jí přesně k tyči.

Definitivní ztrátu nadějí na zisk nějakého pozitivního výsledku přineslo vyloučení Thomassona devatenáct minut před koncem. Opravdu hodně nevybíravě, zřejmě frustrovaný vlastní příšernou hrou, si ve skluzu vyšlápl na Salibura, a právem opustil hrací plochu předčasně. Guingamp si v přesile pohodlné vedení již jen v poklidu hlídal.

Góly: 59. Alexandre Lacazette, 87. Jordan Ferri, 90. Corentin Tolisso

Opakovaný zápas mezi Méty a Lyonem, který byl před čtyřmi měsíci přerušený kvůli vhozenému dělbuchu na lyonského brankáře Anthonyho Lopese, zvládli díky perfektně odehranému druhému poločasu svěřenci kouče Bruna Génésia. Ti si tak pojistili současnou čtvrtou příčku, na kterou disponují už sedmibodovým náskokem.

V neprospěch domácího celku rozhodly asi dva hlavní faktory. Jednak se nemohl spolehnout na své fanoušky, jelikož bylo nařízeno hrát před prázdnými tribunami, jednak nemohl nastoupit útočník Cheick Diabaté, který v jarní části sezóny patřil k hlavním pilířům ofenzívy. Držet se Les Grenats dokázali pouze první poločas.

V prvním poločase nebyli daleko od vstřelené branky Fekir s Diakhabym, první jmenovaný dokonce trefil smolně pro něj břevno. Na druhé straně si Milán s Molletem vyšlapávali na Anthonyho Lopese, jenž na Stade Municipal Saint-Symphorien měl od prosincového extempore asi vůbec ty nejhorší vzpomínky, ale odolal.

Zkraje druhého dějství nedokázal skórovat Nguette a pak už si vzali slovo Les Gones. V 59. minutě otevřel skóre druhý nejlepší střelec Ligue 1, Tousart našel svého spoluhráče opravdu parádní kolmicí za obranou a Lacazette sám před brankářem Didillonem nezaváhal. Celkově to pro něj byla už třicátá trefa v této sezóně napříč všemi soutěžemi.

Dlouho se OL nedařilo náskok navýšit, než Génésio poslal na hřiště dva náhradníky, kteří mu důvěru oplatili nejlepším možným způsobem. Po neúspěšném rohovém kopu métského mužstva se v 87. minutě dostali hosté do brejku, Tolisso si připsal asistenci, jelikož našel Ferriho, a ten jemným obloučkem zamířil do sítě.

V nastavení se trefil ještě Tolisso, který z brankového území snadno doklepl za brankovou čáru krátkou přihrávku od Fekira. Zatímco Evropská liga se zdá být pro Olympique v tuhle chvíli zcela jasnou záležitostí, dohnat třetí příčku je po tomto vítězství i tak poměrně neřešitelný úkol. Nice je totiž vepředu stále o markantních třináct bodů.

Góly: 42. Paul Lasne, 48. Ellyes Skhiri, 80. Ryad Boudebouz

O velkou senzaci se postarali fotbalisté Montpellieru, kteří pyšnému PSG nasázeli tři branky a vůbec poprvé po třinácti vzájemných utkáních svého soupeře porazili. Hosté utrpěli už svou třetí porážku v rámci Ligue 1, což je už v tuhle chvíli více než v loňské sezóně pod vedením trenéra Laurenta Blanca. Třikrát v jednom zápase letos ještě neinkasovali.

Před tímto duelem opravdu nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo dojít k tomuhle překvapení. Pařížané v lize vyhráli pětkrát v řadě, ve výtečné formě byl nejlepší střelec ligy Edinson Cavani, mužstvo kouče Unaie Emeryho bylo jednoduše v dobré pohodě. Montpellier přitom naposledy vyhrál na začátku listopadu, ve vloženém kole mimo jiné padl v Toulouse.

Domácí trenér Frédéric Hantz zkusil na svého protivníka vyrukovat s neobvyklým rozestavením 3-5-2 a jeho plán vyšel na jedničku. PSG se vepředu nemohl prosadit, měl navíc velké problémy s bráněním mnoha rychlých protiútoků. V hostující sestavě si mimochodem svůj debut v teprve devatenácti letech odbyl záložník Christopher Nkunku.

A právě novic v pařížské sestavě se dostal do první šance utkání v 6. minutě, jenže jeho hlavička nakonec nebyla úspěšná. Dlouho se na hřišti nic zvláštního neudálo, než se tři minuty před obrátkou prosadil MHSC. Hiltonův dlouhý pas našel v šestnáctce Lasneho, kterému se podařilo přelobovat vyběhnuvšího brankáře Aréolu.

K navýšení vedení došlo zkraje druhého poločasu. Pařížská defenzíva si zase nedokázala poradit s nákopem, Sanson vrátil míč dozadu na zcela nehlídaného Skhiriho, jenž ihned z první poslal svou pumelici přesně pod břevno. Bleskurychle mohl srovnat Ángel Di María, jenže v koncovce bohužel pro něj zaváhal.

Emery na plac poslal Ben Arfu a tahle změna přece pomohla. Přechod na systém 4-2-3-1 s sebou přinesl příležitosti Lucase Moury a Ben Arfy, dvakrát se pak mohl prosadit Matuidi, jenže ve snižující branku nevyústilo vůbec nic. Domácí pojistili tři body díky Boudebouzovi, který přeběhl půlku hřiště a táhlou střelou k tyči překonal Aréolu.

Góly: 24. Ivan Santini, 37. Ivan Santini, 43. Yann Karamoh - 26. Pierre Lees Melou, 59. Loïs Diony, 81. Alaeddine Yahia (vl.)

Kdyby mohli mít v Caen jedno jediné přání, znělo by nejspíš následovně: zrušit ligový prosinec. Poslední prosincovou výhru zaznamenali normandští šest let (!) zpátky, od té doby koncem kalendářního roku pravidelně kolabují. Vidět to bylo i dnes. Caen doma vedlo nad nováčkem z Dijonu už 3:1, nakonec se ale musí spokojit pouze s remízou 3:3, a to i přesto, že hrálo hodinu v přesilovce.

Domácí tak sice opustili sestupovou zónu a předvedli také mnohem lepší výkon než ve vloženém kole proti Lille, to ale kouči Patrice Garandovi ke štěstí nejspíše stačit nebude. Konečná remíza je vlastně logickým vyústěním forem obou týmů: Dijon nyní nevyhrál už popáté v řadě, Caen počtvrté.

Největší domácí oporou je v probíhající sezoně chorvatský forvard Ivan Santini, který svoji důležitost pro tým potvrdil i dnes. Po nezáživném úvodu to byl právě on, kdo ve 24. minutě otevřel skóre; teprve osmnáctiletý Yann Karamoh narýsoval pas do vápna, Santini si na něj naskočil a nechytatelnou hlavičkou propálil Baptiste Reyneta. Dijon se nicméně nevzdal a o dvě minuty později bylo vyrovnáno: Pierre Lees-Melou parádně zpracoval Rodelinův pas, vyhnul se pozornosti Jordana Lotiése a z úhlu poslal míč do sítě.

Mezi 29. a 31. minutou na sebe strhl veškerou pozornost hostující Arnold Bouka Moutou - i když rozhodně ne v pozitivním smyslu. Dvě žluté karty v rozmezí několika desítek sekund poslaly Dijon do dlouhého oslabení, a Caen této výhody využilo hned o šest minut později, kdy Santini zdvojnásobil svůj gólový účet a vrátil domácím vedení. V závěru prvního dějství pak na 3:1 zvyšoval aktivní Karamoh, který ve své první sezoně mezi dospělými ukazuje, jaký v něm třímá potenciál. Mladý forvard si počkal na Delaplaceho centr za obranu, napřáhl levačkou a překonal Reyneta podruhé.

Vypadalo to, že je hotovo - Dijon hrál o desíti, prohrával o dvě branky, a vzhledem k letošní statistice (nula v kolonce výher ze soupeřových hřišť) by si na nějaký zázračný návrat do zápasu vsadil asi málokdo. Jenže po změně stran zaútočila caenská prosincová kletba. Nováček na ukolébaného soupeře vlétl s nečekanou ostrostí a po hodině hry už to bylo pouze o gól - Tavarel patičkou našel Dionyho, jehož levačka vykonala zbytek práce.

A deset minut před koncem to bylo už 3:3, i když tentokrát mohou hosté děkovat i štěstí - Diony vypálil směrem na bránu, míč se otřel postupně o domácí beky Bessata s Yahiou a zapadl za záda zkoprnělého gólmana. Dijon mohl dokonce i otočit, Tavaresova sražená rána však pouze orazítkovala břevno. Bláznivý závěr zápasu pak přinesl ještě jednu gólovku na druhé straně; Reynet se však tentokrát vytáhl a proti Rodelinovi vytasil rozhodující zákrok.