Ligue 1 - preview 11. kola

Konzistence výsledků a výkonů je vlastností, bez níž se žádný úspěšný klub neobejde - a zároveň něčím, čeho se Rennes nedaří dosáhnout už několik sezon po sobě. Kouč Philippe Montanier začíná být zoufalý. Podaří se Les Rouge et Noir navázat na poslední slibné výkony a porazit v lehké krizi se potácející Lille?

Být fanouškem Rennes musí být skutečně náročné. Letos Montanierův tým zahájil sezonu prohrou, potom nepadl čtyřikrát v řadě, potom třikrát prohrál. Z posledních čtyř duelů pak má čtyři body, minulý víkend uhrál bezbrankovou remízu v Métách. Nutno dodat, že na půdě nováčka byli bretaňští lepším týmem, nebylo jim to však nic platné.

"Samozřejmě, že jsme trochu frustrovaní," přiznal po závěrečném hvizdu uznávaný kouč. "Měli jsme šance ke skórování, ale nedokázali je proměnit. Skóre 0:0 je vždy nebezpečné. Hráli jsme venku a mohli zvítězit, což je frustrující. Chyběla nám větší preciznost, důraz před brankou. Na druhou stranu některé věci se nám opravdu dařily, a na tom musíme do budoucna stavět. Máme bod, což je lepší než nic. Musíme se ale zlepšit v zakončení," přemítal.

Prakticky totéž se dá říct i o Lille, které šlo do utkání s Guingampem s vynikající bilancí - doma nejenže ještě neprohrálo, ale navíc nedostalo ani gól. Guingamp navíc platí za venku tragický tým, který má obrovské potíže se skórováním. Papírově jasnější utkání snad ani neexistuje. Výsledek? Na střely 30:5, na střely na branku 13:2, na branky 1:2.

"Nevím, co se stalo. Hráli jsme dobře, vytvářeli si šance. Střílet branky není jednoduchá věc," krčil rameny kouč René Girard. Dost pravděpodobně šlo ze strany Dog pouze o "zápas blbec", nicméně další podobné zaváhání proti Rennes by znamenalo ztrátu kontaktu s čelem tabulky, a to už by zavánělo větším problémem. Dvě vstřelené branky v posledních pěti zápasech není zrovna oslnivé číslo.

Ani v Evropské lize se normandský tým nezvedl, i když domácí remíza 0:0 s Evertonem rozhodně není žádným velkým průšvihem. Na Stade de la Route du Lorient čeká Dogy protivník, který doma platí za jeden z nejzábavnějších týmů ligy - stačí připomenout zápas s Évianem, který skončil 6:2. Rennes nemá problémy střílet branky, také jich ale dost dostává. Odhadovat vývoj dnešního střetnutí je tak nesmírně obtížné, určitou pomoc ale nabízí statistika, která říká, že poslední čtyři výlety Lille do Bretaně dopadly neúspěchem..

Saint-Étienne letos opět touží po útoku na nejvyšší příčky, a chce-li udržet kontakt s čelem tabulky, musí především v domácích zápasech potvrzovat roli favorita. Jedním z takových utkání je i dnešní souboj s nováčkem z Mét, který prožil vynikající září, v říjnu však jeho forma opadla..

Les Verts rychle zaplašili pochybnosti o své herní pohodě, když před týdnem vykradli stadion Lorientu a ve čtvrtek se blýskli remízou v Evropské lize na půdě Interu Milán. Bezbrankový výsledek sice kouči Christophe Galtierovi dle jeho vlastních slov nestačil, faktem však je, že bod z Milána je nutno brát jako pozitivní; ASSE tak má po třech odehraných zápasech unikátní statistiku tří remíz při skóre 0:0. Inter sice letos válčí s herní krizí, defenzivní výkon Galtierových svěřenců však byl vynikající, a zejména Franck Tabanou ukázal, že se jim daří i hrozit z brejků.

Galtier má ve zvyku uzpůsobovat sestavu okolnostem; jejich obvyklé 4-2-3-1 se tak v Miláně proměnilo v jakési 4-4-2 se čtyřmi defenzivními záložníky. To se nakonec ukázalo jako správná taktika, proti Métám však už bude zapotřebí dotlačit míč do sítě - úkol, který se zatím ukazuje jako složitější, než fanoušci tradičního klubu před sezonou doufali. Nejlepším střelcem posledních týdnů je držák středu zálohy Fabien Lemoine, což samo o sobě svědčí o mnohém.

Proti Métám se dá očekávat návrat k tradičnímu rozestavení s dvojblokem Lemoine - Clément a Corgnetem coby ofenzivním záložníkem. Cíl je jasný - za každou cenu získat tři body. Také Méty mají problémy v ofenzivě a zatím se prezentují jako primárně obranářský celek, což se ukázalo minulý víkend proti Rennes; svěřenci Alberta Cartiera uhájili bezbrankovou remízu, museli však přežít konstantní soupeřův tlak.

Důvod je jasný - zranění venezuelského střelce Juana Falcóna ponechalo loňského vítěze Ligue 2 bez typického zakončovatele. S největší pravděpodobností navíc ještě dnes bude chybět další ofenzivní hráč, Kévin Lejeune; mladíček Yéni N'Gbakoto se zase potýká se špatnou formou. Vrací se sice vynikající pravý bek Romain Métanire, bez kvalitního útočníka jsou však šance nováčka na výhru v Saint-Étienne velice nízké.

Utkání bez jasného favorita uvidí diváci v Guingampu, kam přijíždí Nice. Oba celky zatím letos ukázaly dvě tváře, a přestože Nice je na tom v tabulce lépe, šance domácích se po úspěšném týdnu rozhodně nedají podceňovat..

Svěřenci Jocelyna Gourvennece bývají tipováni na jednoho z největších kandidátů na sestup, podobně jako například Évian však mají unikátní schopnost zabrat ve chvíli, kdy se to od nich čeká nejméně. To bylo jasně vidět minulý víkend, kdy s notnou dávkou štěstí vykradli stadion Lille a šokovali celou Francii výhrou 2:1; Dogy do té doby nejenže doma neprohrály, ale navíc nedostaly ani gól.

Guingampu se zadařilo i ve čtvrtek v Evropské lize, kde vybojoval bod na hřišti Dinama Minsk a drží se na postupové pozici. Pro tak malý klub s velmi úzkou soupiskou je však účast ve dvou podobně náročných soutěžích spíše přítěží než výhodou; Gourvennec je nucen nasazovat stále tytéž hráče, a do hry tak logicky vstupuje únava. Zejména vezmeme-li v potaz, že střílení gólů je po odchodu ikonického forvarda Yatabarého obrovským problémem.

Proti Lille dokázalo EAG odolat neuvěřitelnému tlaku; favorit na ně vyslal celkem 30 střel, z toho 13 na bránu. Takový zápas přichází jednou, dvakrát za sezonu. Guingamp uspěl proto, že všichni jeho hráči podali výkon za hranicemi svých možností. Dlouhá cesta do Běloruska, zakončená dalšími 90 minutami usilovného boje, se tak proti Nice nejspíš projeví (Gourvennec nasadil v Minsku nejsilnější možnou sestavu).

Do sestavy se dnes nejspíš vrátí uzdravený dánský útočník Ronnie Schwartz, autor vítězné trefy v Lille; chybět bude naopak křídelník Jérémy Pied. Nice oproti tomu před týdnem zažilo hořké zklamání - proti Bastii doma jasně dominovalo, nakonec však muselo překousnout smolnou prohru 0:1. Kouč Claude Puel určitě udělá vše pro to, aby toto zaváhání v Guingampu napravil - a do karet mu nahrává i fakt, že když EAG hrálo naposledy v Evropě (při výhře 2:0 nad PAOKem), následující ligový zápas vypadali jeho hráči vyloženě vyšťaveně a podlehli Nantes.

Olympique Marseille je poslední dva měsíce k nezastavení, vyhrává jeden zápas za druhým a pozorovatelé začínají pomalu mluvit o mistrovském titulu. Dnes však svěřence Marcela Bielsy čeká dosud nejtěžší zkouška - Lyon totiž nabral vynikající formu a doma se rozhodně bude chtít poprat o body..

Má to být skutečný svátek ofenzivního fotbalu, střet dvou velkých rivalů, kterým se daří a jejichž herní filozofie stojí v první řadě na útočení. Jde o dva nejproduktivnější týmy celé Ligue 1, a Alexandre Lacazette s André-Pierrem Gignacem jsou v nepřítomnosti zraněného Ibrahimovice nejlepšími ligovými forvardy. To by mělo být samo o sobě zárukou skvělého zápasu; na straně hostů navíc hraje roli ještě jedna výrazná motivace - pokud na Gerlandu uspějí, překonají klubový rekord v počtu po sobě jdoucích výher (9).

Jeden rekord padl už minulý víkend, kdy Les Phocéens udolali Toulouse 2:0; na Vélodrome se tehdy vměstnalo téměř 62 tisíc fanoušků, více než kdykoliv v historii. Druhou branku vstřelil nezastavitelný Gignac, pro nějž šlo už o desátou trefu sezony. Euforie v Marseille je všudypřítomná a známý bouřlivák a podivín Bielsa už teď platí za hrdinu, který po těžkých letech vlády Élie Baupa a Josého Aniga pozvedl klub zpět k dávným výšinám. On sám však na veškeré zmínky o titulu reaguje dosti nevrle, a obránce Nicolas N'Koulou, autor vítězného gólu proti Toulouse, s ním souhlasí.

"PSG je pořád PSG," podotýká kamerunský stoper. "To oni jsou favority. Určitě jsme lepší než minulý rok, ale Paříž má neuvěřitelně silný tým. Je nicméně pravdou, že se zatím prezentujeme výborně," dodává. Klíčovou roli v této proměně hraje sám Bielsa, který dokázal vybudit i ty hráče, jimž minulá sezona hrubě nevyšla. "Trénujeme jinak, pracujeme jinak. On (Bielsa) má na naší vítěznou sérii největší vliv. S takovým koučem jde vše mnohem lépe. Každému se věnuje individuálně, říká nám, co a jak máme dělat. Nikoho lepšího jsme si ani nemohli přát," rozplývá se N'Koulou.

Jenže každá série jednou skončí, a starší fanoušci si možná vybavují poslední sérii osmi výher v řadě - ta přišla na podzim 1998. 19. listopadu toho roku cestovali Les Phocéens do Lyonu, kde proti nim nastoupil mimo jiné i tehdy osmnáctiletý Steed Malbranque, a prohráli 1:2. Pocit deja-vu je tak velice silný. I proto, že Malbranque se oklikou přes zahraničí a Saint-Étienne na Gerland v roce 2013 vrátil a minulý víkend pomohl gólem k demolici Montpellieru 5:1.

Byl to už šestý zápas v řadě bez porážky, a Lyon, ještě na konci srpna tápající v druhé polovině tabulky, je rázem čtvrtý. Poslední tři domácí utkání navíc neztratil ani bod, vsítil 12 branek, a aby toho nebylo málo, Marseille na Gerlandu čeká na výhru už šest zápasů. "Věci se ve fotbale rychle mění, ať už na jednu nebo druhou stranu," nechal se slyšet kouč Hubert Fournier. "Zápas proti Marseille bude svátkem fotbalu. Musíme splnit očekávání. Marseille působí takřka neporazitelným dojmem, má fantastický útok. Čeká nás strašně těžký úkol, ale těšíme se a jsme sebevědomí."

A existuje ještě jeden důvod, proč si dnes slavné Choc des Olympiques naladit - před pěti lety, v listopadu 2009, skončil tento zápas neuvěřitelnou remízou 5:5. Tehdy se "předvedli" zejména oba gólmani, Hugo Lloris a Steve Mandanda; druhý jmenovaný dnes nastoupí za hosty v úloze kapitána. S tím, v jaké formě jsou Lacazette s Gignacem, se dost možná můžeme dočkat něčeho podobného..

PSG potřebuje v několika následujících zápasech nutně naplno bodovat, jinak se jeho ztráta na vedoucí Marseille bude neustále prohlubovat. Jenže v Parku princů přivítá pořádně těžkého protivníka. Bordeaux po několika letech hluchého období bojuje o čelo a po deseti kolech je na tom bodově stejně jako jeho soupeř.

Mezera mezi první příčkou a oběma těmito celky je hrozivých sedm bodů. Marseille by tak rozhodně hrála do karet z tohoto duelu remíza, kterou však ani jeden nechtějí připustit. A především ne muži Laurenta Blanca, kterým velí povinnost nacházet se na samotném vrcholu, poněvadž titul je pro ně jakousi povinností.

Tentokráte navíc nebudou domácí moci počítat pouze se Zlatanem Ibrahimovicem, ale také s Edinsonem Cavanim, který v minulém kole proti Lens obdržel červenou kartu. "Někde jsem četl, že Bordeaux k nám přijede s velkým sebevědomím. Jenom dobře, protože zápas může být otevřený a doufejme, že úspěšnější pro nás," uvedl pařížský kouč.

Herní projev jeho týmu prostě není úplně ideální. Potvrdil to i středeční zápas Ligy mistrů na půdě Nikósie, kde vyloženě lepším týmem rozhodně nebyl. Povinné vítězství přitom musel zařídit tři minuty před koncem právě Cavani. Dobrou zprávou je, že na stoperských pozicích již může Blanc počítat s Thiagem Silvou i Davidem Luizem.

Pařížanům se v posledních letech na Bordeaux hodně daří, z pěti vzájemných utkání ho vždy porazili. "Letos měl soupeř velmi dobrý start do sezóny i přesto, že má nového trenéra a novou herní filosofii. Je na třetím místě tabulky a jen málokdo věřil, že tomu tak bude," pokračoval Blanc. "My potřebujeme získat tři body."

Les Girondins si pod vedením Willyho Sagnola vedou opravdu velmi dobře. Jenže poslední dvě utkání jim nevyšly úplně podle představ. Jen jeden získaný bod proti Remeši a Caen je určitě málo. "Víme, co od PSG očekávat, jaké má hráče, co všechno dokáží, a že je to nejlepší tým Ligue 1," myslí si hostující stratég.

Sagnol přitom nehodlá v hlavním městě pouze bránit. "Raději odejdu ze hřiště s pěti inkasovanými brankami, ale všichni mí hráči musí hrát dobrý fotbal," burcoval. "Chci vidět své hráče riskovat, aby se poprali o vítězství. Nejsme defenzivní mužstvo. Chceme dávat góly, i když to bude znamenat, že jich nebude málo."

Bordeaux má bohužel problémy se zraněními, chybět bude trojice obránců Thiago Ilori, Lamine Sané a Théo Pellenard a také Nicolas Maurice-Belay, Henri Saivet a Jussie. "Výhodou pro nás je, že v Paříži nebudeme mít co ztratit. Ale ve skutečnosti musíme hrát tak, jako bychom hráli o všechno," dodal Sagnol.