KDYŽ NAD FOTBALEM VÍTĚZÍ POČASÍ...

Je to stará známá písnička. Nezpůsobilý terén, odloženo. Místo zelené trávy téměř ledová plocha. Letošní dlouhá zima, která byla a stále je na mráz a sníh opravdu bohatá, ukázala, že vyhřívané trávníky jsou v dnešní době nezbytností, má-li být fotbal nezávislý na počasí...

Když není na čem hrát, musí se zápas odložit. Na úplně jiný termín. A ředitelství ČMFS nemá mnoho možností na výběr náhradních termínů. V podstatě se musí přizpůsobovat evropskému kalendáři z pohledu evropských pohárů a kvalifikací. Ještě se k tomu přidávají povinnosti vyplývající z prodeje televizních práv, ze kterých je zřejmé, že jeden zápas kola Gambrinus Ligy musí být odehrán v sobotu odpoledne, kdy ho odvysílá TV Nova, a druhý v pondělí odpoledne, kdy zápas odvysílá TV Prima.

"Kluby si musí rozmyslet, co chtějí, jestli jiné termíny, nebo peníze. Ve druhém případě není problém hrát třeba od dubna ve středu,“ vysvětlil ředitel oddělení profesionálního fotbalu ČMFS Ivo Lubas.

Nesmí být zapomenut ani domácí pohár a fakt, že už v první polovině června začíná Intertoto Cup, a začátkem července kvalifikace do dalších pohárů. Přičemž by hráči měli mít nějakou dovolenou a pak ještě čas na přípravu.

V České lize má vyhřívané trávníky prozatím 8 týmů. Z první ligy jsou to týmy Sparty, Slavie, Teplic, Jablonce, Liberce a Slovácka. Ostudou je hlavně trávník loňského mistra z Ostravy, který se tímto systémem narozdíl od druholigové Plzně a Vítkovic stále ještě nemůže pyšnit.

Nejhůře z našich sousedních států je na tom Slovensko, kde touto vymožeností neoplývá ani jeden tým. Maďarsko a Rakousko mají po dvou vyhřívaných trávnících a trošku překvapivě mezi ně nepatří Vídeň. Dokonce i Poláci, kteří jsou ještě více na severu než my, mají pouze 3 umělé povrchy. Jasně nejlépe ze států našeho okolí je na tom pochopitelně Německo, ve kterém nemá tento systém jen jediný prvoligový tým, kterým je nováček FSV Mainz.

Jak vlastně takové umělé vyhřívání funguje? Asi 25 centimetrů pod trávníkem leží hustá síť plastových asi dvoucentimetrových trubek, jejichž celková délka dosahuje až 35 kilometrů. Do nich se pouští teplá voda s nemrznoucí příměsí, teplota tekutiny však nesmí přesáhnout 38 stupňů, vyšší by trávu nejen že vyhřála, ale především zničila. Teplota trávníku pak dosahuje kolem 15 stupňů Celsia.

Cena mezi 15 - 20 milióny korun za pořízení vytápění je vysoká částka, ale ještě není konečná. Kluby musí za roční provoz platit dalších asi 500 tisíc.

Není to tak dávno, co u nás probíhal projekt "Stadióny 2003", jehož cílem bylo zvýšení úrovně stadiónů českých klubů. A rozhodnuto bylo tak, že všude musí mít umělé osvětlení. To samozřejmě chyba nebyla, hrát večer je jistě atraktivnější, než odpoledne, ale na druhou stranu – posunout zápas o pár hodin zpět je jednodušší, než čekat na umoudření přírody...

ČMFS sice i na toto vylepšení myslí, ale povinnost umělé vyhřívání mít s hrozbou odebrání licence bude zahrnuto až do projektu "Stadióny 2010". Nejvíce problémů by měly z českých týmů mít Blšany a s největší pravděpodobností také Drnovce s Příbramí. Ale je to ještě daleko...

Většina klubů v české Gambrinus Lize má finanční problémy a každý milión může být pro ně otázkou života a smrti. Ale jak je v posledních týdnech vidět, je tato investice potřeba.

Kluby by ovšem měly také myslet na své diváky. Posledním příkladem je Sparta, která sice zápas s Blšany hrála na dobrém povrchu, ale 1657 fanoušků mrzlo celý zápas na studených sedačkách. V mnohých ligách v Evropě už zimu v hledišti delší dobu neznají, protože jsou tam nainstalovány teplomety. O tom si ale zřejmě budeme muset zatím nechat jen zdát...

Počasí ohrožuje i víkendové 19. kolo. Pokud budou přetrvávat mrazy a trávníky budou zmrzlé, pod sněhem, nebo naopak rozměklé rychlým táním, nemá skutečně smysl hrát. Trpí hráči, fanoušci i fotbal, který je za takových podmínek za trest a většinou k nekoukání...