Chelsea opouští John Obi Mikel. Legenda, kterou mnozí nedokáží ocenit

06.01.2017 12:57 - Názory a komentáře
 
Mnozí možná už při pohledu na nadpis, kde jsou vedle sebe jméno "John Obi Mikel" a označení "legenda", koulí očima, jenže po deseti letech se uzavírá jedna velká kapitola hráče, který se do historických knih Chelsea rozhodně zapsal nesmazatelným písmem. John Obi Mikel vyhrál s Blues prakticky všechno.

Přitom se ten příběh mohl hned od začátku psát úplně jinak. Když v roce 2005 čerstvě osmnáctiletý Nigerijec přestupoval z norského FK Lyn do Anglie, vypadalo to, že zamíří do Manchesteru United. Na jedné spěšně přichystané tiskovce dokonce i pózoval s dresem United, aby všechno v následujících měsících nabralo úplně jiný směr.

Po stěží uvěřitelných zápletkách, které obsahovaly i údajný hráčův únos či osobní ochranku, se nakonec John Obi Mikel o celý jeden rok později upsal úhlavnímu rivalovi United - Chelsea. Ta totiž Mikela dlouhodobě monitorovala a konečný verdikt byl, že se s hráčem a jeho zástupci dohodla na přestupu dříve.

Podobně turbulentní byly také Mikelovy začátky v Premier League. Při svém druhém startu v základní sestavě kvůli červené kartě nedohrál a tehdejší manažer Chelsea José Mourinho zpochybňoval také jeho disciplínu mimo hřiště. Vytáhlý a silný záložník na sobě ovšem zapracoval a na konci své první sezony už začal nejen pravidelně nastupovat, ale také podal několik velmi dobrý výkonů. A navíc nad hlavu zvedl první dvě trofeje: ligový pohár a FA Cup.

Když přetočíme o deset let dopředu, najdeme Johna Obiho Mikela na prahu třicítky a s úžasným zápisem na kontě. Věčně usměvavý Nigerijec dokázal za deset let v Chelsea vyhrát Ligu mistrů, Evropskou ligu, dvakrát Premier League, dvakrát ligový pohár, hned čtyřikrát FA Cup a jednou Community Shield.

"Po deseti letech, 374 zápasech a jedenácti trofejích je na čase, abych řekl sbohem," napsal Mikel v dopisu fanouškům Blues, v němž zároveň oznámil svůj přestup do čínského Tianjinu Teda. U těch let, zápasů a trofejí je třeba se ještě zastavit.

Mikelovi je 29 let, přitom už nyní patří k jedněm z nejdéle sloužících hráčů v klubové historii. Za Chelsea odehrálo jen 14 hráčů více zápasů. Vzhledem k počtu získaných trofejí je navíc Mikel bezesporu jedním z nejúspěšnějších hráčů do třiceti let v historii Premier League. Více trofejí za tu dobu mají na kontě například legendy Manchester United Ryan Giggs, Paul Scholes nebo Gary Neville, ale jejich příběhy jsou přeci jen o trochu jiné.

Kariéra Johna Obiho Mikela však v Chelsea rozhodně neměla jen ty nejvyšší parametry. Byly období, kdy Mikel většině fanoušků pil krev a hře spíše škodil. Přesto však v klubu přečkal hned osm manažerů a pod každým z nich si našel svou roli. Byl oddaný klubu jako za posledních deset let v Chelsea málokdo.

Když se mu nedařilo a nehrál, trpělivě vyčkával na lavičce a beze slova se připravoval na svou další šanci. Nejednou na něj manažeři v nesnázích (a že jich v Chelsea Mikel takových zažil) vsadili jako na neprostupnou hráz v záložní řadě, díky níž mohli ordinovat pragmatický defenzivní fotbal, když se nedařilo. I proto se ho nechtěl žádný trenér zbavit - když už nic jiného, Mikel sloužil jako účinný plán B.

Gólový John Obi Mikel nikdy nebyl. Za Chelsea vsítil za více než deset let všehovšudy šest branek, a tak to byl vždy důvod k velkým oslavám. Kolikrát to vypadalo, že tomu ani sám hráč nevěří, zatímco se z ochozů ozývalo známé "He scores when he wants..." Jako střelce si ho tedy v Chelsea nikdo pamatovat nebude, ale pokud by k zápisu do modré historie nestačil ani výčet trofejí a jeho obvykle velmi důležitá, byť často nedoceňovaná černá práce, je tu ještě jeden moment.

Málokdo je totiž podepsán pod vítězné tažení Ligou mistrů v roce 2012 jako John Obi Mikel. Pouze další dva hráči odehráli každou minutu ve čtvrtfinále proti Benfice, v semifinále proti Barceloně i ve finále proti Bayernu. A právě na závěrečný památný duel z Mnichova si Mikel schoval svůj patrně nejlepší výkon kariéry. Jako jeden z nejlepších hráčů na hřišti zásadně přispěl k nejslavnější noci klubové historie.

Z Chelsea tak po více než deseti letech odchází legenda, kterou mnozí nedokáží ocenit jen kvůli tomu, že jejich definici tohoto termínu nevyhovuje, a nedokáží zhodnotit Mikelův dlouhodobý přínos. Na Stamford Bridge se s ním bohužel fanoušci nedokázali pořádně rozloučit, protože pod novým manažerem Antoniem Contem dostávali přednost jiní hráči.

Pro Mikela je jen logické, že v devětadvaceti letech hledá novou výzvu, vysedávat dál na tribuně by nemělo smysl, ale Nigerijec toho půl roku proseděného mimo zápasové vytížení rozhodně nelituje. V létě se Mikel rozhodl, že pomůže Nigérii na olympijském turnaji, čímž si výrazně zkomplikoval předsezónní přípravu a i vinou toho se nakonec nedostal do Conteho plánů. Odměnou ale byla bronzová medaile.

"Poté, co všechno jsem dokázal vyhrát s Chelsea, je to pro mě opravdu obří úspěch," neskrýval své nadšení z olympijské medaile Mikel, pro něhož reprezentovat rodnou zemi hodně znamená. V roce 2013 se ostatně podílel na triumfu na Africkém poháru národů. A že kvůli tomu nehrál v Chelsea? "Nikdy jsem nebyl ten, kdo by se vymlouval. Musíte si stát za svým rozhodnutím. Olympijskou medaili bych nikdy za místo v sestavě Chelsea nevyměnil."

I to je důkaz, že v Chelsea už Mikel dosáhl skutečně všeho a je třeba jít dál. V Chelsea se ale na něj jen tak nezapomene...
Autor: Ondřej Holzman
Počet zobrazení: 17067
Související články
Komentáře (662 / 0 nových)
Komentáře k článku naleznete zde
Našli jste v článku chybu? Můžete nám ji oznámit.