Bayern má vrátit na vrchol "Pan úspěšný"

Pouze výjimečně se stává, že Bayern Mnichov zůstane po konci sezóny bez titulu. Ještě ojedinělejší jsou potom dlouhé dva roky bez jediné trofeje. Není tak žádných pochyb o tom, že si tato skutečnost musela vybrat svou daň a jako oběť padnul pro někoho možná překvapivě sportovní ředitel Christian Nerlinger. Nahradil ho muž, jemuž byl úspěch doslova předurčen, Matthias Sammer. Podle prezidenta klubu Uliho Hoeneße byl Sammer jediným kandidátem na uvolněný post a právě on by měl být tou chybějící ingrediencí k opětovné cestě na vrchol... Jaké důvody vedou Bayern k tomuto přesvědčení?

Hned na začátek je důležité zmínit, že svádět neúspěch pouze a jenom na hlavu Nerlingera by bylo minimálně nespravedlivé. Koneckonců byl to zrovna on, kdo se pustil do postupné přestavby stárnoucího a neperspektivními hráči překypujícího mužstva. Přivedl hned několik velkých posil a stávající opory zajistil dlouhodobými kontrakty, navíc ještě ke všemu dokázal na Isar přilákat několik velmi slibných talentovaných hráčů. Z výše uvedeného by se dalo vyčíst, že se jeho práce ubírala tím správným směrem, jenže...

Edson Braafheid, Danijel Pranjić, Rafinha, Nils Petersen nebo Takashi Usami (přestože poslední dva jmenovaní nedostali zdaleka tolik šancí) nebyli zrovna trefami do černého, jejich příchody však nestály klub zdaleka tolik prostředků jako nákup dvojice Luiz Gustavo - Jérôme Boateng, jež přišla Mnichovany na částku převyšující 30 milionů eur (!), přičemž ani jeden z nich do této chvíle stále naplno neukázal svůj potenciál, se kterým do Bavorska přicházel. Dalším políčkem, dnes už bývalého, sportovního ředitele je také fakt, že za dobu svého panování (2009-2012) nedokázal Bayern podepsat některé vytyčené cíle, mj. Artura Vidala, jenž i kvůli tomu, že ho chtěl Leverkusen ještě zpeněžit (zbýval mu poslední rok do konce smlouvy), odešel do italského Juventusu. Jako poslední příklad pak lze uvést Marca Reuse, tady se stal překážkou pro změnu mateřský klub ofenzivního šikuly Dortmund. Ostatně celé tři roky převládal u většiny příznivců bavorského celku pocit, že Nerlinger nemá tu zarputilost, se kterou se takřka všichni představitelé Bayernu často a rádi prezentují. Jako důvod odvolání pak zaznělo strohé oznámení, že pohledy obou stran se neshodují v názorech na další směřování klubu.

Jestliže se Nerlinger nechal svými nadřízenými "vést za ruku", tak tomu v tuto chvíli definitivně odzvonilo. Kdybychom měli vybrat jednu vlastnost Sammerovi vlastní, co by dříve nesmlouvavého stopera charakterizovala, určitě bychom jednoznačně museli napsat neústupnost, jíž pak doplňuje neutuchající touha vítězit! Z tohoto pohledu by mělo odchovanci Dynama Drážďany angažmá v Bayernu Mnichov sedět jako ulité - nikde není větší tlak na úspěch, alespoň tedy ne v rámci Německa. Tuto myšlenku pak do médií prezentoval také předseda Bayernu Karl-Heinz Rummenigge. "Budeme opět zaměstnáni na třech místech. Chceme znovu tituly," pronesl bez servítek.

Paradoxně stejně jako Nerlinger má i Sammer dortmundskou minulost a to na rozdíl od svého předchůdce hodně zarytou pod kůží. Do Borussie se rozený dirigent dostal po krátkých angažmá ve Stuttgartu a Interu Milán a hned slavil úspěchy (ostatně jak je u něho dobrým zvykem). Nejdříve ve žlutočerném dresu oslavil titul jako hráč a později také v roli začínajícího kouče, nezanedbatelný podíl měl i na titulu mistrů Evropy v roce 1996. Sammer tak není v cestě za úspěchy žádným nováčkem a právě on by mohl naplnit vysoké mnichovské ambice. Ve skutečnosti si nedávný sportovní ředitel DFB v tomto libuje... Jeho odhodlání a neutuchající touha po vítězství už byly známy za dob jeho hráčské kariéry a stejné vlastnosti si po jejím předčasném konci (trápily ho dlouhodobé potíže s koleny, kariéru tak ukončil v pouhých 30 letech) přenesl také do manažerské dráhy. Jak už bylo zmíněno, teprve druhý rok, co vedl z lavičky BVB, dokázal v poslední možnou chvíli opanovat bundesligu před Bayernem i jeho skoro jmenovcem Bayerem Leverkusen a navrch ještě Borussen dotáhl do finále Poháru UEFA, kde ovšem tehdy se svými ovečkami podlehl Feyenoordu Rottterdam. Kromě bundesligy (celkem třikrát) opanoval také Ligu mistrů, Interkontinentální pohár a získal rovnou několik individuálních ocenění.

Sammer je naprostý profesionál, který si jde tvrdě za svým cílem, ovšem vždy zásadně v duchu fair play, nějaká osobní zainteresovanost a podobné intriky, to v jeho repertoáru nemá místo. Stejně jako Bayern, tak i Sammer má ty nejvyšší nároky. "Naši hráči z národního týmu mají pouze týdenní dovolenou. Jako hráč jsem nikdy neměl třítýdenní pauzu. Nevidím tak žádný důvod pro výmluvy. Můžete se vymlouvat všude jinde, ale ne v Bayernu," řekl bez okolků! Takovýto druh komunikace možná klub po loňských selháních (hned třikrát skončil na druhém místě) potřebuje...

Ono s kritikou se v Bavorsku nešetřilo ani v minulosti, ovšem tato se nese v naprosto odlišném duchu, kdy nedochází na veřejné hodnocení jednotlivých hráčů, což se Bayernu dříve zrovna ne dvakrát vyplatilo (v tomto "vyniká" zejména Uli Hoeneß, který často nešetří kritikou ani největší hvězdy).

Kromě bohatých zkušeností z dob hráčské kariéry pak má Sammer také mnoho poznatků o práci s mládeží, které načerpal během svého více než šestiletého působení na svazu, kde zastával funkce převážně spojené s rozvojem mládeže. Právě tato skutečnost by měla být pro mladého manažera jednou z prioritních, ostatně při pohledu na nedávné úspěchy Borussie Dortmund se není čemu divit. Bayern si zřejmě uvědomil, že pro dlouhodobé udržení se na vrcholu je mimo jiné potřeba myslet na budoucnost. Právě Sammer byl zodpovědný za úspěchy mládežnických výběrů od jedenácti až do osmnácti let, aktivně se také podílel na zavádění nových vzdělávacích a taktických přístupů mezi všechny kategorie. Každý jednotlivý aspekt hry (taktika, technika, atd.) musel být vypracován do absolutní světové špičky, něco na půli cesty neexistovalo.

Stejný trend práce chce pak drážďanský rodák zavést také v Mnichově. "Máme velmi zajímavý tým, včetně několika mladých hráčů, kteří mají velký potenciál k růstu. Chci v Bayernu přispět v tomto ohledu k novému začátku. Vzhledem k tomu, že máme ambice, tak musíme pouze definovat nové cesty a nové cíle," vysvětlil. Hoeneß mimo jiné prohlásil, že Sammerovy zkušenosti a úspěchy na mládežnickém poli byly rozhodující pro jeho jmenování do role sportovního ředitele mnichovského velkoklubu. "Dlouhodobě jsme pozorovali pokrok Matthiase Sammera. On je zodpovědný za úspěchy v německém mládežnickém fotbale a my jsme byli z jeho práce ohromeni. Jeho jmenováním chceme vyslat jasný signál a sledovat tak nové cesty v této oblasti," pochvaluje si.

Jak si Bayern takovéhoto odborníka cení, ukazuje skutečnost, že oproti Nerlingerovi bude mít Sammer výrazně rozšířené pravomoci. Kromě vedení celé sportovní oblasti byl také jmenován do představenstva klubu. "S okamžitou platností bude Matthias Sammer přijímat odpovědnost za sportovní rozvoj jako člen správní rady," řekl Rummenigge na začátku minulého týdne. Úkolem "Pana úspěšného" bude vyjma koučování zaměstnanců také vedení scoutingu. Jeho práce je tak především o tlaku a zodpovědnosti, ale pokud někdo dokáže tuto misi splnit, pak to bude dozajista Sammer.

Až čas ukáže, zdali spolu tolik kohoutů dokáže sdílet jedno smetiště, ovšem toto je jisté už teď - spojení Sammera s Bayernem má potenciál stát se zárukou na úspěchy. "Přišel jsem do Bayernu, který je plný velkých osobností a já chci s nimi pracovat po boku, ale zároveň také přinést vlastní pohled," vyhlásil Sammer. Nový muž by měl dostat velký prostor na vlastní seberealizaci, ani přesto se však odpovědnosti nevyhýbá. "My chceme, musíme být a budeme okamžitě úspěšní. Nemáme absolutně žádný čas nazbyt," pronesl. Zatímco Nerlinger po celou dobu působil spíše jako Hoeneßův učeň než cokoliv jiného, tak Sammer se od nástupu do své nové funkce ukazuje jako osobnost, jež bude schopna vystoupit ze stínu, podobně jako to před lety udělal sám prezident Bayernu.